Prvním žalovaným o několik hektarů pozemků byla společnost Vodovody a kanalizace Chrudim a právní zástupce žalované firmy k soudu vůbec nepřišel. "Je sice pravda, že žalující strana upozornila na prohlášení žalované strany, že souhlasí s projednáváním v nepřítomnosti, ale v tomto případě se nepodařilo doručit ani předvolání," řekla soudkyně Soňa Soukupová.

V druhých dvou případech šlo o významnější pře. Vápence Prachovice sice hrozí ztráta jen asi 20 tisíc metrů čtverečních pozemku na sedmi parcelách, ale jak právní zástupkyně žalované strany Lucie Brejšková Právu potvrdila, parcely jsou zastavěny výrobními provozy. Obdobný problém má třetí žalovaný, soukromá firma Strojírny Prachovice. Tady má pozemek jen 7 600 metrů, ale vydání těchto parcel by bylo pro firmu katastrofou.

"Bylo by to dost dramatické, zaměstnávám tu 70 lidí, ti by si museli hledat jinou práci. Do Strojíren jsme dost investovali, jenom přístupová cesta na pozemky, o které se teď vede spor, nás přišla na 5,5 miliónu korun," postěžoval si jednatel Strojíren Prachovice Josef Kružík.

Vlastníci si měli fakta prověřit již při koupi

Jak Vápenka, tak Strojírny, svou obhajobu stavěly především na tom, že jsou držiteli a uživateli sporných pozemků déle než deset let a jejich vlastníky jsou tak v dobré víře. "Nelze s tím souhlasit. Povinností každého, kdo kupuje nemovitost, je přesvědčit se, že na ni někdo nevznáší nároky. U soudu jsme mohli jasně prokázat, že František Oldřich Kinský tyto nároky vznášel už od roku 1948," řekl Lukáš Blažek, koncipient advokátní kanceláře Jaroslava Čapka, který Kinského zastupuje ve 157 soudních přích.

Advokáti přišli s neověřenými kopiemi

Podle soudkyně Soukupové František Oldřich Kinský byl vyslechnut v budově chrudimského soudu osobně 30. září tohoto roku. V protokole sepsaném o tomto výslechu Kinský tvrdil, že za posledních třicet let se zajímal osobně každý rok o svůj majetek a že argentinská vláda ještě v roce 1991 žádala československou vládu, aby dále s Kinského údajným majetkem nenakládala.

Přestože Vápenka a Strojírny z Prachovic stavěly při obhajobě především na tom, že jim nelze majetek ze zákona po desetiletém užívání v dobré víře odebrat, neuspokojily soud doklady o vlastnictví. Soudkyně za dostatečné stvrzení vlastnictví nepovažovala neověřené kopie nabývacích listin, se kterými advokáti zkusili přijít k prvnímu soudnímu stání.