ÚS proto zrušil výroky Krajského soudu v Brně a Nejvyššího soudu v Brně, které se Michálkova případu týkaly. Podle ÚS soudy porušily jeho práva na soudní proces vyplývající z Listiny základních práv a svobod.

Michálek byl na podzim 2006 odsouzen za poškozování cizí věci k trestu obecně prospěšných prací. Důvodem byl konflikt s řidičem na silnici na Jihlavsku v témže roce, při kterém zničil zpětné zrcátko motoristova automobilu v hodnotě téměř 10 000 korun.

Michálek se proti trestu odvolal. Krajský soud v Brně nařídil několik jednání, kterých se ale Michálek nezúčastnil a vždy se omluvil s ohledem na jeho špatný zdravotní stav doložený zprávou od lékařky. Soud nakonec rozhodl i přes omluvu a žádost o odročení v jeho nepřítomnosti.

Podle ÚS se ale Michálek omluvil včas a řádně. Výslovně také prohlásil, že se chce veřejného jednání jeho odvolání zúčastnit. Uvedl také, že nesouhlasí s veřejným projednání bez své přítomnosti. Michálek proto postup napadl dovoláním u Nejvyššího soudu, který mu ale nevyhověl. NS sice uznal, že jeho práva byla narušena, ale ne natolik, aby šlo o nespravedlivý proces.

Právo na veřejný proces

Podle článku základní listiny práv a svobod má podle ÚS každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. "S ohledem na ústavní právo obviněného vyplývající z listiny práv a svobod je třeba obviněnému umožnit účast na veřejném zasedání, a to zejména v případě, kdy na tom sám trvá," uvedla dnes ve zdůvodnění rozsudku soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká.

Právo obviněného osobně se zúčastnit řízení před soudem je podle Lastovecké zakotveno i v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Toto právo je považováno za základní prvek práva na spravedlivý proces. "Musí se uplatnit zejména za situace, kdy obviněný včas a řádně soudu oznámí, že se nemůže z objektivních důvodů veřejného zasedání zúčastnit a vyjádří zájem, aby se mohl zúčastnit v budoucnu," uvedla Lastovecká.