Česko je rájem zlodějů aut, nahrávají jim mírné zákony

Výsledkem je přes 18 tisíc aut ukradených v loňském roce a nízká objasněnost, která v posledních letech klesla pod 15 procent. Ve srovnatelně velkém Maďarsku přitom loni zloději ukradli osm tisíc aut a stejně jako například na Slovensku zde počet těchto krádeží klesá.

„Největší problém vidíme v tom, že v České republice je možné bez větších obtíží přihlásit do provozu odcizené vozidlo, které předtím prošlo ‚přestavbou‘, kdy jsou k jeho změně použity identifikační znaky totálně havarovaného vozidla, obvykle dovezeného ze zahraničí,“ říká mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Pavel Hanták.

Právě na ÚOOZ byla před rokem ustavena skupina detektivů, kteří mají potírání organizovaného obchodu s drahými kradenými vozy na starost. „Například ve Slovenské republice nebo v Maďarsku byl přijat zákon o kontrole originality vozidla.

To prochází kontrolou při dovozu i při změně majitele v kontrolním středisku,“ podotýká Hanták s tím, že v obou zemích dochází díky tomuto opatření k výraznému poklesu autokriminality.

V Česku přitom není podle policistů problém zaevidovat ani mnohem méně sofistikovaně zfalšované vozidlo, tedy například auto s přeraženým výrobním číslem. „Jeho zaevidování je pouze formalitou prováděnou bez potřebné kontroly, ke které dokonce postačuje neověřená plná moc.

S tím souvisí i činnost Stanic technické kontroly, které jsou jedinými místy, kde lze kromě přihlášení oficiálně prověřit původ vozidla, a která z mnoha důvodů tuto funkci neplní,“ varuje Hanták. Práci policistů ztěžují i provozovatelé autovrakovišť, kde se často rozprodávají náhradní díly pocházející právě z ukradených vozidel.

Nejkradenějšími auty v Česku zůstávají škodovky, v pomyslném žebříčku vedou octavie. Po desítkách se však ztrácejí i drahé modely značek Chevrolet, Chrysler nebo Volvo.

Navíc přibývají organizované gangy zaměřené na krádeže kamiónů a stavebních strojů. „Velká poptávka brzy vznikne v zemích jako Ukrajina nebo Polsko, kde šance na dohledání nebude vysoká,“ varuje Hanták.

Policii při stíhání zlodějů aut chybějí zřetelněji vymezené skutkové podstaty. Například přeražení identifikačních znaků vozidla je zpravidla kvalifikováno jako legalizace výnosů z trestné činnosti. Mnoho řidičů zadržených v kradeném autě je stíháno nikoli za krádež, ale za neoprávněné užívání cizí věci. „Stačilo by sjednocení trestních sazeb u obou skutků. Tím by pak pachatel ztratil možnost vykroutit se s pomocí šikovného advokáta adekvátnímu trestu,“ dodává Hanták. Zatímco za nedovolené užívání cizí věci hrozí pachateli při spáchání značné škody maximálně tři roky, u krádeže hrozí za „velkou škodu“ až dvanáct let vězení.