Advokát Kinského je odhodlán se v obou případech odvolat k liberecké pobočce ústeckého krajského soudu. "Spory jsem vždy vyhrál až po odvolání k vyššímu soudu," dodal Právu Jaroslav Čapek.

Při odůvodnění rozsudku sice soudkyně Jana Havlová uznala, že Kinský byl majitelem těchto nemovitostí, ale s odkazem na mezinárodní Pařížskou reparační dohodu z roku 1945 a dekrety prezidenta Edvarda Beneše obě žaloby zamítla.

"Podle reparační dohody musel stát zajistit, aby se majetek nevrátil do německých rukou," konstatovala soudkyně s tím, že Kinský je po otci německé národnosti. Zároveň se rázně ohradila proti tvrzení Čapka, že byla ovlivněna mediální kampaní a dalšími tlaky. "Rozhodnutí jsem učinila podle svého nejčistšího svědomí a toto nařčení hraničí s pohrdáním soudem," prohlásila rázně.

Dědické řízení tehdy nebylo dokončeno

Advokátka Jiřetína Marta Hrubešová v průběhu jednání předložila soudu důkazy, z nichž je zřejmé, že nebylo dokončeno dědické řízení, a to pro zadluženost Kinských a nezaplacení daní a odvodů. Navíc byl podle ní majetek, o který Kinský žádá, oprávněně konfiskován.

Kinský tak neuspěl v prvním ani druhém rozhodnutém sporu na Děčínsku, kde si podal u jediného soudu celkem 46 žalob, kterými se domáhá vydání majetku od státu, obcí, firem i soukromých osob.

Kinský neplatí soudní poplatky

Kinský podle soudkyně Havlové zatím zaplatil soudní poplatky jen za 12 žalob. U ostatních požádal soud o osvobození jejich zaplacení z důvodů své tíživé finanční situace.

Havlová proto nařídila projednávání pouze těch sporů, u nichž byly soudní poplatky žalobcem zaplaceny.

Soudkyně již jednou žádost Kinského o osvobození od soudních poplatků zamítla, ale ústecký krajský soud, pobočka Liberec, jí nařídil, že musí zkoumat majetkové a sociální poměry Kinského nejen v Čechách a v Argentině, ale po celém světě.

U různých soudů podal Kinský 157 žalob na majetek v hodnotě přibližně 40 miliard korun.