Článek
Pokorný celou dobu skutky zapíral a po vynesení rozsudku se rozplakal. Trest ale bez námitek přijal. Protože práva na odvolání se vzdal i státní zástupce Milan Šimek, rozsudek je pravomocný.
Je potrestán za to, že se loni v prosinci snažil dívku, jejíž věk znal, znásilnit. Proti její vůli ji odnesl do ložnice a položil na postel. "Snažila se údery a kopáním ubránit, obžalovaný ale využil své fyzické převahy. K souloži nedošlo, protože dívka začala silně křičet. Obžalovaný s násilím přestal, neboť se bál, že bude přistižen,“ stojí například v obžalobě.
Nechtěla jsem, aby na mě pořád řval, a tak jsem si vymýšlela.
Podle rozsudku se Pokorný také nejméně od září 2005 před dívkou obnažoval, osahával ji a chtěl po ní různé sexuální praktiky.
Muž je částečně ochrnutý. Argumentoval, že vzhledem ke svému zdravotnímu handicapu se žalovaného skutku dopustit ani nemohl. "Byl jsem na ní hrubý, křičel jsem na ni, nechoval jsem se k ní hezky, ale to, z čeho mě obviňuje, není pravda,“ uvedl.
Dívka loni 30. prosince policistům popsala pokus o znásilnění i to, jak ji Pokorný přemlouval k orálnímu sexu a souloži. O deset dní později změnila výpověď s tím, že si všechno vymyslela a podrobnosti si upravila podle časopisů a vyprávění kamarádek. "Nechtěla jsem, aby na mě pořád řval, a tak jsem si vymýšlela,“ vysvětlila.
Později přišel návrat původní výpovědi
Ale už březnu se vrátila k původnímu tvrzení a svá obvinění zopakovala. Lednovou výpověď vysvětlila tak, že byla tehdy pod nátlakem matky, která jí nevěřila. "Emila měla ráda a říkala, že když bude pryč, budeme mít málo peněz a ona sama to neutáhne,“ uvedla dívka do spisu.
Předseda soudního senátu Miroslav Mjartan v odůvodnění rozsudku řekl, že rozdílná tvrzení dívky dostatečně vysvětlili odborní znalci.
"Konstatovali na základě svých zkoumání, že první a třetí výpověď je pravdivá. Dívka byla v lednu nepochybně pod matčiným nátlakem, což je doloženo i svědecky. V případu je řada dalších nepřímých důkazů, a soud tedy o vině obžalovaného neměl důvod pochybovat,“ řekl soudce.
Pokornému přitom hrozilo až dvanáct let vězení, ale před tvrdším trestem ho zachránila hlavně jeho dosavadní bezúhonnost.