„Měla štěstí, protože se u ní rozvinula pouze lokální alergie. Nicméně otok se pomalu zvětšoval a navíc se nacházel v oblasti obličeje. To by mohlo být nebezpečné pro dýchací soustavu,“ řekl Právu lékař Milan Kratochvíl z táborské záchranné služby, pro kterého byla tato první letošní alergická reakce na včelí žihadlo velkým překvapením. „Došlo k ní podle mého názoru velmi brzo na jaře,“ uvedl záchranář.

Podle včelařů včely vylétají, když je nad deset stupňů Celsia. Teplota je pro ně rozhodující, ne roční období.

„Je jedno, jestli je teplo v listopadu, prosinci nebo lednu,“ potvrdil Právu předseda českobudějovického okresního výboru Českého svazu včelařů Josef Zimen, který očekává, že včel bude letos stejné množství jako loni, a to díky velmi příznivé zimě.

Jedovatost záleží na pesticidech

Zda budou letos jedovatější než obvykle, nelze určit. O jedovatosti rozhodují hlavně fungicidy a pesticidy, přípravky na hubení, které včela spotřebuje a tyto jedy pak vylučuje právě do jedového váčku.

Pro alergiky je včela nebezpečná vždycky. Při bodnutí se uvolní přibližně 90 % obsahu jedového váčku během prvních 20 sekund, kompletní obsah potom do jedné minuty. „Problém je v tom, že reakce je vždy individuální. Může při ní selhat i krevní oběh či důležité životní funkce. Alergici by tak neměli bodnutí včely nikdy podceňovat, nosit u sebe léky a zavolat včas záchranku,“ uvedl lékař Kratochvíl.

Ačkoliv pro některé může být včelí bodnutí nebezpečné, včelí jed může i léčit. Někteří lidé věří, že jed z žihadla ulevuje hlavně od chronických obtíží, jako jsou revma, zvýšený krevní tlak či roztroušená skleróza. „Problém je ale v tom, jak rozlišit množství, které organismus potřebuje a kdy je mu už naopak nebezpečné,“ dodal Zimen.

Lidé by tak neměli s včelami experimentovat, protože alergická reakce se může rozvinout prakticky kdykoliv i u zdravého člověka.