„Těší mě, že si soudy, jak tento příklad ukazuje, dokázaly rychle osvojit možnost uložení nového institutu zadržovací detence a že ho začaly využívat,“ přivítal rozhodnutí zlínské pobočky Krajského soudu v Brně ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Je zároveň přesvědčen, že detenční ústavy lze využít i pro další pachatele starších deliktů.

Pospíšil proto nedávno oslovil dopisem všechna krajská státní zastupitelství s výzvou, aby posoudila případy, u kterých uložení zabezpečovací detence přichází v úvahu.

Zatímco vnějším zabezpečením se ústav podobá věznici, vnitřní režim zahrnující léčebné a terapeutické programy připomíná spíš zdravotnické zařízení.

Za vražedným útokem byla nepříčetnost

První brněnský chovanec detenčního ústavu byl původně stíhán pro pokus vraždy. Loni 8. května v Koryčanech napadl svoji matku, kterou nejprve škrtil šňůrou, pak ji povalil na zem a opakovaně silně udeřil cihlou do hlavy. Nakonec na ženu házel osmikilový kus betonu.

„Život poškozené byl zachráněn jen díky okamžité kvalifikované lékařské péči,“ uvedla mluvčí brněnské věznice Soňa Haluzová. „Trestní stíhání však bylo zastaveno, neboť obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný,“ dodala mluvčí.

Dosavadní pacient psychiatrické léčebny byl po přijetí do ústavu v Brně umístěn na přijímací oddělení a absolvoval vstupní lékařskou prohlídku. V příštích dnech a týdnech se podrobí vstupnímu posouzení, které se zpracovává týmově.

Zvenku věznice, uvnitř léčebna

Ústav pro výkon zabezpečovací detence byl zřízen v Brně 1. ledna letošního roku. Jeho kapacita činí 48 lůžek, dalších 150 míst přibude v Opavě. „Předpokládá se, že chovanci budou umisťováni po jednom, maximálně po dvou na pokoji při zachování 6 metrů čtverečních na osobu,“ popsala podmínky chovanců Haluzová.