V osudný den 19. února 2007 na silnici z Rokycan do Štáhlav praskla řidiči náklaďáku za jízdy levá přední pneumatika, neovladatelný kolos vjel do protisměru, kde se v plné rychlosti čelně střetl s Peugeotem 306. V něm jedoucí dvě ženy a dítě neměli šanci přežít.

Přitom k tragédii nemuselo vůbec dojít, nebýt šlendriánství ve firmě Lesní společnost Plasy, které vozidlo používané na dopravu dřeva patřilo. Podle soudního znalce byla totiž prasklá pneumatika rezervou na odpis, kterou už dříve technici vyřadili z důvodu opotřebení. Podle soudkyně vozidlo nesplňovalo podmínky pro provoz na komunikaci.

Poškození viditelné na první pohled

Na vozidlo byla pneumatika namontovaná jako provizorium. Expert vypověděl, že na ní byly patrné trhliny a další poškození už na první pohled. Přesto dispečer dopravy podniku vozidlo pustil do provozu a řidič, který by měl stav pneumatik před jízdou zkontrolovat, na cestu vyjel.

Emil Starinský (vpravo) se svým advokátem u souduEmil Starinský (vpravo) se svým advokátem u soudufoto: Právo/MMS - Patrik Biskup

„Na některých místech chyběly kusy pryžové vrstvy a byly vidět obnažené dráty kordu v pokročilé korozi. Takovou závadu řidič jednoznačně musel rozpoznat. Všechny vady byly zjistitelné běžným okem,“ prohlásil před soudem Zdeněk Mareška z Kriminalistického ústavu v Praze.

Ten odmítl tvrzení obhajoby, podle které trhliny v pneumatice vznikly náhle až poté, co ji řidič před jízdou prohlédl. „Z fotodokumentace je jasné, že praskliny a další závady na pneumatice jsou staršího data,“ zdůraznil znalec. Obžalovaný řidič si ale stojí na svém a u soudu tvrdil: „V den nehody jsme zkontroloval pneumatiky i světla. Všechno bylo v pořádku.“