A právě vypisování nejrůznějších formulářů, žádostí, oznámení nebo potvrzení označila naprostá většina dotazovaných policistů. Výzkumu, který uskutečnil policejní Zdravotnický ústav v Brně, se zúčastnilo více než 1100 policistů a policistek z různých složek policie na jižní Moravě.

„Zátěžový faktor nadbytečná administrativa ve výzkumu dominuje napříč všemi pracovišti. Nejvíce negativně je vnímán v rámci odboru hospodářské kriminality, dále u více než dvou třetin respondentů na obvodních odděleních policie, oddělení dopravní policie a na odboru obecné kriminality. Na ostatních pracovištích tato položka zpravidla reprezentuje podstatný zdroj psychické zátěže,“ konstatuje výzkum.

Přestože se týkal jen jihomoravských policistů, dají se jeho výsledky podle autorů vztáhnout díky stejnému charakteru policejní práce a její organizaci i na zbytek republiky. A doporučení jihomoravských policistů směrem k nadřízeným je v souvislosti s možným snížením psychické zátěže jasné: méně papírů a více elektronických médií.

Změn se dočkají v lednu

První změny by se přitom mohli policisté v celé republice dočkat počátkem příštího roku, kdy vstoupí v platnost nový zákon o policii, který s výrazným omezením administrativy počítá.

„Policisté doposud fungují např. jako velmi kvalifikovaní pošťáci, to se změní. Chceme policii zbavit tzv. nepolicejních činností,“ říká k tomu již delší dobu ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Ten minulý týden v rámci diskuze o reformě policie na Žofínském fóru v Praze vyhlásil boj s papíry. „Máme připravené projekty za několik miliard korun na elektronizaci nejrůznějších činností,“ uvedl ministr. Podle šéfa personálního odboru na policejním prezidiu Romana Fidlera např. bude pokračovat postupný přechod na elektronizaci trestního řízení.

Tento projekt má umožnit, aby mezi policií, státním zastupitelstvím a soudy už spisy putovaly pouze v elektronické podobě. „Nakupují se postupně počítače, skenery a další vybavení tak, aby toho papírování skutečně ubylo,“ poznamenal k tomu Fidler.

Kromě nadbytečné administrativy zmiňují policisté jako zdroje psychické zátěže také nedostatek lidí na velký objem práce, nízké společenské ocenění jejich profese, nedostatečné pracovní vybavení a nízké platy. Policisté si také často stěžují na své nejbližší nadřízené.

„V centru pozornosti jsou také psychologické předpoklady, manažerské kompetence a komunikační schopnosti vedoucích pracovníků,“ stojí v závěrech výzkumu s tím, že respondenti také postrádají jasnou koncepci práce policie a požadují zkvalitnění výběru svých šéfů. Podle Fidlera se vedení policie chce na základě tohoto výzkumu na oblast nižšího managementu více zaměřit.

„Zpracováváme nyní koncepci manažerského vzdělávání, která se týká např. vedoucích odborů nebo skupin. Chceme je naučit lépe komunikovat s podřízenými nebo je hodnotit a motivovat,“ vysvětlil Fidler.