Článek
„Vydáte znalecký posudek, který říká, že to a to jednání je v rozporu se zákonem, že jde o rasismus a soud pak na základě vašeho posudku někoho odsoudí. Okamžitě začnete dostávat výhružné vzkazy, začnou vás probírat na svých webech i s fotografiemi. Je to nebezpečné i nepříjemné,“ říká Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance, které extremistickou scénu v Česku dlouhodobě sleduje.
Sám byl v posledních letech napadán i fyzicky. Výhružky měly sehrát svou roli i v případě ukončení znalecké činnosti politologa Mareše z Masarykovy univerzity v Brně. „Nemám samozřejmě žádnou ochranku a jeden z hlavních důvodů to při mém rozhodování byl. Ty další se týkaly mého pracovního vytížení na univerzitě a určitého pocitu, že znalci jsou u nás nadužíváni až zneužíváni. Řada policistů, státních zástupců a soudců se za jejich posudky schovává,“ konstatuje s odstupem Mareš.
Podle něj si vyšetřovatelé a soudci nechávají od znalců potvrzovat i evidentní důkazy. „Znalecký posudek se má týkat věcí, k nimž je skutečně zapotřebí vyjádření experta. Základní věci, jako třeba rozpoznat zjevný rasismus v nějakém projevu nebo určit původ xkrát probíraných symbolů, jako je hákový kříž nebo SS, na to znalec potřeba není,“ vysvětluje politolog.
Pomohla by policejní ochrana
Právě policejní ochrana znalců, podobně jako je tomu například u ústavních činitelů, by mohla problém vyřešit. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzany Steinerové ale české zákony s ničím podobným nepočítají.
„Jsme otevřeni každému návrhu, jak situaci řešit. Upozorňuji ale, že by muselo dojít ke změnám v zákonech. Ty žádný automatický nárok na osobní ochranu soudním znalcům neposkytují,“ říká mluvčí Steinerová. Soudnímu znalci může být přidělena policejní ochrana stejně jako důležitým svědkům v kriminálních kauzách, jen pokud o ni sám požádá. Ta je však poměrně krátkodobá a žadatel musí prokázat, že mu hrozí reálné nebezpečí.
„O policejní ochranu může požádat u služby kriminální policie v místě svého bydliště. O jejím přidělení rozhodne ředitel krajské policejní správy, v případě Prahy ředitel správy hlavního města. Ochrana se přiděluje zpravidla na dobu dvou až tří měsíců, o jejím prodloužení by se rozhodovalo opět po novém posouzení, zda nebezpečí trvá,“ vysvětluje šéf ochranné služby policie Lubomír Kvíčala.
Posudky by mohly zaštítit instituce
Politolog Zdeněk Zbořil, který se u soudů i v médiích k extremistickým projevům též často vyjadřuje, má s výhružkami vlastní bohaté zkušenosti. Navrhuje proto, aby znalecké posudky dodávaly soudům přímo vědecké ústavy, nikoli jednotlivci bez ochrany.
„Máme ústav soudobých dějin, filozofickou fakultu s politologií, akademii věd. Osobně doporučuji, aby to dělal kriminalistický ústav,“ říká Zbořil. Podle ministerstva spravedlnosti je tu ale problém. „Někdo musí odborný posudek soudu předložit a pak ho i obhájit. Právní zástupce obžalovaného má právo klást znalci dotazy.
Tím by byla práva obhajoby dotčena,“ namítá mluvčí ministerstva Steinerová. I ona však přiznává, že ministerstvo zatím náhradu za Mareše nemá. „Nevím o tom, že by byl někdo jmenován,“ říká. Podle politologa Zbořila brutalita extremistů v posledních letech narůstá. „Přibývá i rasově motivovaných vražd, za poslední dva roky je jich nejvíc od revoluce,“ zdůrazňuje.