Vražda v jednom z ostravských bytů ukončila manželství, které bez problémů trvalo čtyřicet let. Před několika lety ale žena začala na svého manžela chorobně žárlit. „Pronásledovala ho, prohledávala mu auto, osobní věci i odpadkový koš. Všichni jsme věděli, že je chorobně žárlivá a potřebuje pomoc, ale nakonec to zůstalo u toho, že se to časem nějak zlepší,“ řekl u soudu syn Vítovcová.

Také obžalovaná u soudu potvrdila, že manžela podezírala z nevěry, které se dopouštěl s její nejlepší kamarádkou. Poté, co našla v jeho mobilním telefonu usvědčující textovou zprávu, začali oba manželé žít v oddělených pokojích. „Bavili jsme se jen o nejnutnějším, třeba o zaplacení inkasa,“ řekla.

Tragická událost se odehrála 21. února při jedné z mnoha hádek. „Řekl mi, že jsem stará vyskákaná koza, a ať zdechnu. Taky prohlásil, že se k té ženské odstěhuje. Nakonec mě praštil do obličeje takovou silou, až jsem spadla na zem. To bylo poprvé v životě, kdy mne uhodil,“ vypovídala žena u soudu. Co se stalo pak, už ale nepamatuje. „Vzpomínám si ještě, že se mi vysmál a řekl, ať ho píchnu. Pak už nevím nic, viděla jsem ho až ležícího v pokojíku,“ dodala obžalovaná.

Ženě hrozilo za vraždu deset až patnáct let. Trestní senát se ale rozhodl využít paragraf 40 trestního zákona, podle kterého lze uložit trest pod spodní hranici sazby, a to v případech, kdy lze nápravy dosáhnout i nižším trestem a kdy by použití základní sazby bylo z hlediska osoby obžalovaného příliš přísné.