Článek
Brožová-Polednová na dotaz Práva, zda je ochotná nastoupit trest, odpověděla: „Proč ne?“
Při odchodu z jednací síně zvolala: "Tak mě odsoudili, buďte šťastni. To bude mít pan Mejstřík radost. Alespoň se o mě rodinná pečovatelská služba nebude muset starat".
"Muselo jí být zřejmé, že šlo o politický proces a že o vině i trestu obžalovaných předem rozhodl politický orgán komunistické strany spolu se státní bezpečností. Dopustila se vraždy jako přímý účastník," uvedl v odůvodnění soudce Martin Zelenka.
K účasti na procesu byla vybrána nejen proto, že se osvědčila, ale byla i dobrou řečnicí. Podle soudu se Brožová-Polednová účastnila vypracování obžaloby, navíc emotivně působila na veřejnost, aby akceptovala trest, spolu s dalším prokurátorem se přímo účastnila popravy. "Podepsala také hodnocení procesu s uvedením díků státní bezpečnosti," řekl soudce.
Dnes téměř devadesátiletá Polednová-Brožová byla během stání očividně rozrušená. Přiznala, že trest pro Horákovou byl nepřiměřený. "Bylo to celé zbytečně přísné, nikdy už bych trest smrti nedala, nicméně si myslím, že nějaká trestná činnost Horákové a spol. tam být musela."
Polednová-Brožová přijíždí k soudu v PlzniAutor: Patrik Biskup
Ludmila Brožová-Polednová vypovídá u soudu.foto: Právo/Petr Horník
Na dotaz Práva, proč se účastnila popravy Horákové a dalších dvou lidí, odpověděla: "My jsme museli a musím říct, že nám z toho bylo špatně."
Polednová se pohybuje o holi. Při vstupu do soudní budovy ji stráž požádala o projetí její kabelky v bezpečnostním detektoru, na což reagovala slovy: "Vy si snad myslíte, že tam mám granáty?"
V soudní budově s právníkem bloudila, v patách jí byli novináři. "To jsem nevěděla, že jsou ti novináři takoví hyenisté," komentovala to Polednová. Každé dvě minuty musela odpočívat. Často si kontrolovala tep. Soud ji předčasně pustil do jednací síně.
:. Ludmila Brožová - Polednová u soudufoto: Právo/Petr Horník
Její obhájce Vladimír Kovář argumentoval, že skutek obžalované je již promlčen. "Navíc neexistují žádné přímé či nepřímé důkazy o tom, že se vědomě podílela na smrti čtyř osob,“ řekl Kovář. Navrhnul proto zastavení stíhání Polednové.
Polednová: nejsem žádný vlkodlak, žádná vražedkyně
„Nejsem žádný vlkodlak, žádná vražedkyně, nikdy jsem nelhala,“ začala svou řeč v úterý před soudem Polednová. Ta má očividně problémy se sluchem, naklání se směrem k soudu s rukou u ucha.
"Bude mi za tři měsíce 87 roků. Myslíte, že mám teď chuť nejak lhát? Když 2. května 1945 popravili nacisti mého kamaráda společně s dalšími mladými komunisty, tehdy jsem si přísahala, že nikdy nedopustím, aby se to opakovalo" pokračovala a vzpomínala Brožová, přičemž vyprávěla o svém mládí, okolnostech války, své aktivní účasti v odboji a práci v advokátní kanceláři.
:. Milada Horáková před soudem v roce 1950foto: ČTK
Poté se vrátila k samotnému procesu s Miladou Horákovou. "Já se jen učila od těch prokurátorů. Co jsem mohla vědět o nějaké manipulaci? Jestli u mne byla nějaká vina, tak jen v tom, že jsem bezmezně věřila těm právníkům," popsala svůj podíl na procesu s Horákovou.
Brožová vypovídala před soudem přibližně půl hodiny. "Byla jsem jen mladá holka, která věřila právníkům. A teď mám nést zodpovědnost za všechny?" zakončila svoji řeč.
| Soud s Ludmilou Brožovou-Polednovou |
|---|
| O osudu Polednové rozhodovali soudci vrchního soudu, kteří kvůli špatnému zdravotnímu stavu Polednové přijeli do Plzně. Jednání probíhalo v jednací síni krajského soudu, kterou si pražští soudci k tomuto účelu zapůjčili. |
| Odvolací senát se případem zabýval už podruhé, v únoru soudci ženu obžaloby z vraždy zprostili. Verdikt ale zrušil nejvyšší soud a vrchní soud se tak musel případem znovu zabývat. Polednová žije v Plzni a líčení se chtěla zúčastnit. Oproti minulému jednání bylo toto veřejné. |
| Městským soudem v Praze byla Brožová - Polednová odsouzena za podíl na vraždě k osmi letům vězení. Podle odvolacího senátu však nebyla její role v procesu s Horákovou natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu. Její čin označil za napomáhání k vraždě. |
| Stíhání soud Brožové zastavil kvůli promlčení skutku. Proti rozhodnutí se postavila nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která trvala na potrestání bývalé prokurátorky. Nejvyšší soud jí dal za pravdu. |
Anketa
Proces s Miladou Horákovou
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
Ludmila Brožová-Polednová byla začátkem padesátých let minulého století prokurátorkou a účastnila se i procesu s Horákovou.
