Článek
Zatímco velké firmy si špičkové pracovníky chrání tzv. konkurenčními doložkami, služební zákon nic takového nezná. Jen za poslední rok tak do privátního sektoru odešli vedle desítek zkušených detektivů například i někdejší šéfové protikorupčního úvaru a specializované finanční policie Renata Strnadová a Vladimír Zimmel nebo kompletní vedení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v čele s ředitelem Janem Kubicem.
Zatímco Zimmel zvažuje několik nabídek, Strnadová začala působit stejně jako řada jejích bývalých kolegů v advokacii. Kubice se svým bývalým náměstkem Hynkem Vlasem si zase zařídili soukromou bezpečnostní agenturu. „Žádné jiné místo ve státní správě nám při odchodu nikdo nenabídl,“ řekl k tomu bývalý Kubiceho náměstek na ÚOOZ Hynek Vlas.
Ne vždy je ale odchod elitních policistů bezproblémový. Známý je například loňský případ bývalého detektiva ÚOOZ Luďka Žákovce. Jako policista vyšetřoval v souvislosti s vraždou Františka Mrázka aktivity Tomáše Pitra. Po svém odchodu do civilu pro něj začal pracovat.
Bublan: Stát by měl nabídnout jiné místo
Opozice v této souvislosti volá po systému, který by ty nejschopnější lidi ve službách státu udržel. „Např. Vladimír Zimmel je zkušený profesionál, který stál v čele velmi úspěšné finanční policie. Stát by se takových lidí neměl tak snadno zbavovat,“ poznamenal stínový ministr vnitra za ČSSD František Bublan.
Konkurenční doložky, které by důstojníkům z těch nejvyšších pater české policie neumožňovaly po určitý čas pracovat v soukromém sektoru, by podle něj mohly přinést pozitivní efekt. „Bylo by to ale možné pouze v případě, že by stát měl na druhou stranu povinnost se o takové lidi náležitě postarat a nabídnout jim odpovídající místo,“ vysvětlil Bublan.
Resort vnitra nicméně podle slov své mluvčí Jany Malíkové o zavedení konkurenčních doložek neuvažuje. „Změnu legislativy v tomto směru nechystáme. Problematiku možného zneužití citlivých policejních informací nyní dostatečně řeší zákon o policii, který ukládá každému policistovi povinnost mlčenlivosti,“ uvedla Malíková.
Pokud by bývalý policista o věcech, které se dozvěděl během své služby, nemlčel, mohl by být podle mluvčího policejního prezidia Davida Kubaláka stíhán hned za několik trestných činů včetně vyzvědačství nebo ohrožení utajované skutečnosti.
Podle Vlase je ale něco takového v praxi jen velmi těžko prokazatelné. „Navíc nejde jen o citlivé informace, já přece nemůžu vymazat posledních dvacet let svého života. Nemůžu říct svým novým šéfům nebo klientům, že se omlouvám, ale že všechno, co jsem se za tu dobu naučil, jsem musel zapomenout,“ poznamenal bývalý elitní detektiv, který měl na starosti boj s mafiemi.
Stačily by alespoň lepší podmínky
Nedostatečnou vůli státu nepustit si „od těla“ ty nejzkušenější a nejschopnější pracovníky zmiňuje i další z bývalých elitních detektivů, který si ovšem nepřál zveřejnit své jméno. „Znám spoustu dobrých policistů, které se nikdo ani nesnažil udržet v policejních řadách. Ti největší odborníci mívají zpravidla tak dobré nabídky ze soukromého sektoru, že jim stát nemůže konkurovat, ale když už nemůže nabídnout takové peníze, měl by se alespoň pokusit to nahradit pracovními podmínkami,“ řekl bývalý vysoce postavený policista, který nyní rovněž působí v soukromé sféře.
S tím souhlasí i Bublan: „V některých případech by skutečně stačilo jen o něco zlepšit podmínky pro konkrétního policistu, než pak místo toho vynakládat velké peníze na různé náborové kampaně. Nováček navíc zkušeného policistu hned nahradit nemůže.“