Hlavními aktéry případu s krycím názvem Loreta jsou přitom uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř či někdejší šéf Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec.

Detektivové už spis odeslali státnímu zástupci. Ten nyní posoudí, zda vyhoví návrhu policie a stíhání skutečně zastaví, nebo případ vrátí policistům k doplnění.

Žalobce rozhodne do konce srpna

„Koncem měsíce června jsme se byli seznámit s obsahem spisu. Podle spisového přehledu byl poslední listinou v tomto spise návrh policejního orgánu na zastavení trestního stíhání s tím, že se skutek nestal. Jeho obsah jsme neviděli a nevíme tedy, z jakého důvodu to policie navrhla. Státní zástupce to má v ruce od začátku července,“ potvrdil včera informace Práva jeden z Kadlecových advokátů, Radek Ondruš.

„Náš státní zástupce obdržel od policie uzavřený spis a nyní vyhodnocuje závěry jejího vyšetřování. Dokud o věci nerozhodne, nebudeme nic komentovat. Má to být skončeno do konce srpna,“ uvedla následně mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze Irena Válová.

Kadlec je nyní ve Francii. Prostřednictvím svého advokáta pouze vzkázal, že nechce věc příliš medializovat, protože o osudu celého případu ještě nerozhodl žalobce.

Pro Krejčíře však může zastavení jeho stíhání v této kauze znamenat obrovskou výhodu u jihoafrického soudu, který rozhoduje o žádosti Česka o jeho vydání.

Kubice byl už dříve ze strany státních zástupců kritizovaný za to, že ve své zprávě uvedl podrobnosti z vyšetřování Lorety, ale i dalších velkých případů. Důvěrné informace poskytl v roce 2006 poslancům a poté se zpráva dostala na veřejnost.

Žalobci mu vyčítali, že svým krokem zkomplikoval ještě probíhající vyšetřování. Nyní se ukazuje, že zřejmě měli pravdu. Policisté totiž nedovedli do zdárného konce nejen Loretu, ale ani další velké případy ze zprávy, tedy kauzu „biolíh“, či vraždu jednoho z kmotrů podsvětí, Františka Mrázka.

Znalci na straně obviněných

Policisté začali v rámci Lorety stíhat pětici lidí až na konci června 2006, tedy až měsíc po zveřejnění Kubiceho zprávy.

Krejčíř a spol. čelili podezření, že se pokusili v roce 2003 a 2004 nezákonně pomocí nevýhodné smlouvy mezi Čeprem a společností Loricus získat ze státního ropného podniku čtyři miliardy na pokutách. Ty by Čepro muselo hradit v případě nedodržení svých smluvních závazků vůči Loricusu.

Kromě Krejčíře a Kadlece, který byl tehdy ředitelem Čepra, obvinili také jeho náměstka Alexandra Houšku a dva jednatele firmy Loricus, Pavla Beneše a Pavla Heluse. Všem hrozilo za pokus o podvod a za zločinné spolčení až 12 let za mřížemi.

Právo však již loni v listopadu upozornilo na znalecký posudek, který si objednala sama policie. Ten totiž hovořil ve prospěch obviněných. Podle jeho závěrů smlouva mezi oběma společnostmi Čepro neznevýhodňovala, ba naopak. Kdyby došlo k její realizaci, stát by na tom vydělal.

Celou kauzu Loreta provázely už od samého počátku chyby i vážné rozpory mezi policisty, státními zástupci a advokáty, ale i podivné události. Například domnělá sebevražda klíčového svědka, někdejšího manažera Čepra Milana Pelcla. Právě on měl mít přitom detailní informace o machinacích v této státní firmě.

Spory a mediální přestřelky mezi útvarem, žalobci a advokáty nakonec skončily výměnou původního vyšetřovatele i státní zástupkyně.