K tragické události došlo jen několik dní po Vánocích v roce 2007. Nešpor žil společně se svou o tři roky mladší družku. Před dvěma a půl měsíci se jim narodila dcera Lenka. Podle všech svědků byl otec z dcery nadšený a pečlivě se o ni staral. Zato v partnerství to zřejmě skřípalo. A neshody s družkou stály zřejmě život i malou Lenku.

Znalci verzi Nešpora vyvrátili

„V důsledku psychického napětí a zhoršení partnerských vztahů reagoval obžalovaný na pláč dítěte tak, že ho nejdříve uhodil dvakrát přes hýždě, když ale pláč neustával, udeřil dítě několikrát pěstí do hlavy, čímž mu způsobil zlomeninu lebeční kosti a zhmoždění mozku,“ uvedla v obžalobě státní zástupkyně. I když Nešpor okamžitě odvezl dceru do nemocnice, po několika hodinách malá Lenka svůj boj o život v brněnské Fakultní nemocnici prohrála.

Nešpor se bránil tím, že mu dcera spadla z přebalovacího stolku na zem. „Lební kosti byly rozlámané, zranění bylo absolutně smrtelné. Rozhodně k tomu nemohlo dojít pádem z 80 centimetrů na podlahu s kobercem. Zranění naopak plně odpovídají úderům pěstí velké intenzity,“ prohlásili ale před soudem jasně znalci z oboru soudního lékařství.

Jednoduchá a nevyzrálá osobnost

Nešpor, který je podle psycholožky jednoduchou nevyzrálou osobností, ve své závěrečné řeči prohlásil, že skutku lituje. „Co se stalo, stalo se. V sobě to budu mít až do smrti, toho se nezbavím. Ale život je krutý, musíme s tím počítat,“ prohlásil. Když ale vyslechl rozsudek, vyhrkly mu do očí slzy.

„Byla to nešťastná náhoda!“ volal ještě při odchodu ze soudní síně. „Vůči partnerce, která byla ve vztahu dominantní, si nic nedovolil. Jeho vztek se tak mohl přenést na dítě,“ dodala psycholožka k motivu strašného činu.

Případem se bude ještě zabývat Vrchní soud v Olomouci, Nešpor se totiž na místě proti rozsudku odvolal, státní zástupkyně byla s trestem spokojená.