Článek
„Mám velké dilema, pane předsedo, nechci nikomu ublížit“. Těmito slovy začal svoji svědeckou výpověď u brněnského krajského soudu Josef Lakatoš, který před soudem stanul jako oběť sporů, které už přes rok zuří mezi ostravskými olašskými Romy na jedné a brněnskými a prostějovskými Romy na straně druhé.
„18. července 2007 vnikla nad ránem pětice obžalovaných Ladislav Daniš, jeho syn Lucián Daniš, Jiří Daniš, Ladislav Grula a Richard Rafael v Prostějově do domu Josefa Lakatoše, kterého dřevěnými topory nejdříve zbili a pak Ladislav Daniš vytáhl zbraň a Lakatoše z bezprostřední blízkosti střelil do břicha,“ vysvětlil státní zástupce čin, kterého se měli dopustit příslušníci ostravské komunity.
Členové zásahové jednotky zasahují proti rozvášněným Romům.foto: Právo/Petr Kozelka
Paměť se mu vrátila za zdmi soudu
Sám postřelený několikrát v přípravném řízení vypověděl, že všechny útočníky bezpečně poznal včetně střelce Daniše. U soudu ale mluvil jinak. „Kdo střílel? To je pro mě dilema. Nechci přivodit žádnou křivdu. Nic jsem za to nedostal. I když jsem pětkrát tvrdil, že střílel Daniš, tak teď jsem zmaten. Jsou na mě tlaky z Ostravy, že on nestřílel. Chtějí po mě, abychom to vyřešili po svém, jen mezi Olachy. Dali by mi nějaké peníze,“ tvrdil Lakatoš. „Já mám stresy, prožil jsem si svoje, mám dilema,“ kroutil se Lakatoš při otázce, zda tedy v přípravném řízení lhal, čímž by si vysloužil obvinění z křivé výpovědi.
Vlnu emocí nikdo nedokázal vysvětlit
Paměť se ale Lakatošovi vrátila hned za zdmi soudu. „Podívejte na tu jizvu. Mně a mé rodině Ostraváci v neděli vyhrožovali, že mě a ženu zabijí, když nezměním výpověď. Ale přitom vím jistě, že mě bili Danišové, Grula i Rafael. A Ladislav Daniš střílel,“ vyprávěl rozčilený Lakatoš novinářům.
Josef Lakatoš (uprostřed v bílé košili) v kruhu svých souputníků. foto: Právo/Petr Kozelka
Soudní při asistovalo opět na nádvoří soudu několik desítek Romů, kteří zachovávali překvapivý klid. Až krátce po poledni se na nádvoří vzedmula vlna emocí.
Znesváření Olaši začali hlasitě svým protivníkům nadávat, hrozily i fyzické potyčky. Policisté i justiční stráž museli tasit obušky, protože situace v jednu chvíli hrozila přerůst do vážného konfliktu.
Zasahovat museli i zakuklení příslušníci policejní zásahové jednotky, kteří soudnímu jednání asistují. Pohled na samopaly a brokovnice v rukách zakuklenců naštěstí Romy od myšlenek na potyček odradil.
