Vyplývá to z výroční zprávy elitního protikorupčního útvaru policie za loňský rok, kterou má Právo k dispozici. Materiál přitom o tomto novém trendu hovoří jako o principu najmout a propustit.

„Organizátoři závažné trestné činnosti si najímají osoby na provedení určitého dílčího úkonu a spolupachatelé tak o sobě nevědí a často si ani neuvědomují, k čemu a komu jejich činnost slouží,“ píše se ve zprávě.

Šéf protikorupční policie Jiří Novák k tomu dodal, že klasickým příkladem může být založení fiktivní firmy. „Jeden člověk je najatý na její založení, další na její vedení. Účetnictví pak dělá zase někdo jiný, a to pouze rok, aby neměl celkový přehled o chodu společnosti. Jediný člověk, který ví všechno, je tak hlava skupiny, která ani nemusí být nikde oficiálně vedena,“ vysvětlil princip této „salámové metody“ Novák.

Organizátoři se tváří seriózně

Rozdíl oproti dříve používaným tzv. bílým koním je podle něj právě fakt, že v současné době už se podsvětí nespoléhá pouze na jednoho člověka, ale na celou armádu najatých dobrovolníků, ochotných vzít na sebe za odměnu odpovědnost před úřady.
Novák také doplnil, že minulostí je v této oblasti definitivně i jakékoliv násilí.

„Lidé v branži už si uvědomují, že násilí akorát přitahuje pozornost, nikdo s tím nechce mít nic společného,“ řekl Novák.

Kupředu jdou i technologie

Pokračujícím trendem je podle výroční zprávy také narůstající mezinárodní prvek, stejně jako zneužívání moderních technologií. „To činí vyšetřování hospodářské a finanční kriminality obzvláště komplikovaným a vzhledem k obecnému zaostávání technické vybavenosti policie za možnostmi pachatelů někdy až nemožným,“ konstatuje se v dokumentu.

A jak podle detektivů vypadá typický organizátor hospodářské kriminality? „Je to každopádně velmi úspěšný podnikatel, který dává peníze na charitu a obecně se snaží působit velmi seriózním dojmem. Ve svém regionu má velmi silné vazby na místní samosprávu, popřípadě další instituce nebo orgány. Jeho podnikání je často jenom zástěrkou pro černý byznys, ze kterého pak přelévá peníze do legálního prostředí,“ popsal typického „klienta“ protikorupční policie Novák.

Závažná hospodářská kriminalita podle policejních statistik představuje dlouhodobě pouze jednu desetinu všech trestných činů, ale na její vrub jde přitom více než polovina veškerých způsobených škod. „Závažná finanční a hospodářská trestná činnost tak stále ohrožuje řádné fungování ekonomických procesů,“ konstatuje výroční zpráva.