Vrchní soud ale v odvolacím řízení celý případ vrátil k došetření a zrušil rozsudek v plném znění. Obžalovaný se však k soudu nedostavil a hlavní líčení bylo odročeno na neurčito.

"Případ byl tehdy souzen v Ústí nad Labem a figurovaly v něm hlavně nepřímé důkazy. V průběhu nového dokazování se objevily některé důkazy, které vedly v dubnu 2000 tehdy ještě Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem podat znovu obžalobu. Se vznikem krajů byl nyní případ předán do Liberce, protože se případ odehrál na Českolipsku," vysvětlila Právu státní zástupkyně Hana Stejskalová.

Nové odborné posudky

Jak doplnila předsedkyně senátu, která si nepřeje být jmenována, musí nyní soud nechat zpracovat nové znalecké posudky především v oborech, v nichž se ještě na sklonku 80. let posudky nezpracovávaly, jako je například forenzní biomechanika a také nové posudky v oboru soudního lékařství.

"Celé hlavní líčení musí proběhnout znovu a všechny výpovědi si musíme vyslechnout znovu, protože zasedá senát v novém složení. Nově byl zpracován i znalecký posudek v oboru soudního lékařství, protože znalec, jenž zpracovával původní posudek, zemřel," vysvětlila soudkyně.

Oběť se nakonec utopila

Státní zástupkyně klade Matouškovi za vinu, že 22. listopadu 1987 odpoledne usmrtil 18letou učitelku mateřské školy. Dívka cestovala autostopem od své babičky ve Varnsdorfu do podnájmu v Litoměřicích. Matoušek jí podle obžaloby u obce Dolní Podluží na Děčínsku zastavil a jel s ní směrem na Nový Bor.

Po chvíli odbočil z hlavní silnice a nakonec zastavil u můstku přes říčku Kamenici na místě zvaném Pustý zámek. Tam sklopil přední sedadla ve své Škodě 120 a na provizorním lůžku začal stopařku líbat a osahávat. Aby dívka nekřičela, zakryl jí ústa, udeřil do hlavy, až upadla do hlubokého bezvědomí.

Když se přestala hýbat, odvezl ji asi 700 metrů od místa činu a shodil ji do říčky Kamenice. Stopařka v ní utonula.

Obžalovaný žije jako bezdomovec

Matouška kriminalisté vyslechli vícekrát. Nejprve vůbec nevypovídal. Později připustil, že dívku svezl do Nového Boru, kde se prošli a během další cesty někde vystoupila. Při dalším výslechu se však k útoku na stopařku přiznal. Popřel však, že by dívku shodil do říčky Kamenice.

Svou výpověď pak znovu odvolal. Svědčil proti němu ale i vězeň, který s ním byl na jedné cele ve vazební věznici v Litoměřicích. V jeho autě se navíc našly pachové stopy a vlákna z jeho vozu byla na oblečení zavražděné.

Podle psychologa a psychiatra netrpí Matoušek žádnou sexuální úchylkou ani duševní chorobou. Projevují se však u něj psychopatické rysy a je nezdrženlivý. Ve stresu jedná zkratkovitě. Před vraždou ani potom se nedopustil žádného trestného činu.

Hlavní líčení bude pokračovat poté, co se podaří soudu Matouška, jenž žije jako bezdomovec, sehnat.