Žalobkyně se totiž proti osvobozujícímu verdiktu na místě odvolala. Podle státní zástupkyně přišel Fišer v květnu 2005 večer za svou matkou do jejího bytu. Přestože ho matka finančně podporovala, potýkal se její syn stále s dluhy, protože hrál na automatech.

„Požadoval po matce peníze, protože ten večer zastavil v herně kvůli dluhům své doklady a potřeboval je vyplatit,“ řekla státní zástupkyně s tím, že Fišer po odmítavém stanovisku své matky popadl kuchyňský nůž a matku podřízl. Její tělo pak zastlal do postele.

Fišer od začátku tvrdí, že je nevinen, pouze prý matku okradl. Našel už jen její mrtvé tělo, zpanikařil a utekl.

A rozhodl se utíkat skutečně daleko, zastavil se totiž až v Bělorusku. Na cestu si „vypůjčil“ úspory svých rodičů. V Bělorusku byl ale brzy zadržen na základě mezinárodního zatykače. O vině svého syna je bytostně přesvědčen i jeho otec.

„Manželku nemohl zabít někdo cizí. Ten, kdo to udělal, musel dokonale znát náš byt,“ je si jist otec tím, že vraždil syn.

„Je zřejmé, že v některých částech výpovědi obžalovaný lže. Řetězec nepřímých důkazů byl ale zásadně narušen tím, že na těle zavražděné byly nalezeny mužské chlupy a na provaze, kterým byla svázána, cizí DNA, která nepatřila obžalovanému,“ vysvětlila osvobozující verdikt předsedkyně senátu Hana Zoubková.