O dopadení pachatele informovalo ministerstvo kultury. Podle mluvčího ministerstva Jana Cieslara dostal úřad tuto zprávu přímo od policejního prezidenta Oldřicha Martinů, a proto ji pokládal za relevantní.

V předchozí tiskové zprávě Cieslar citoval ministra kultury Václava Jehličku, který řekl: "Osobně jsem dnes poděkoval policejnímu prezidentovi panu plukovníkovi Martinů, policie si vzala věc opravdu za svou, odvedla skvělou práci a zaslouží uznání."

"Policisté pachatele nedopadla, našla se pouze část destiček," řekla poté mluvčí severočeské policejní správy Jarmila Hrubešová.

Policisté již dříve informovali, že zloději, který způsobil škodu vyčíslenou vedením památníku bezmála ve výši jednoho miliónu korun, hrozí trest až osmi let vězení.

Ředitel památníku chce nahradit bronz pryskyřicí

Ředitel terezínského památníku Jan Munk považuje za jediné možné východisko, nahrazení bronzových destiček odlitky z tvrzené pryskyřice, která je pro zloděje bezcenným materiálem.

„Byť se mi tato varianta příliš nezamlouvá, jsem vnitřně přesvědčen, že jiné cesty není. Všechna další opatření by byla jen krátkodobá a my usilujeme o dlouhodobé řešení situace,“ řekl Právu ředitel.


Lidé a firmy chtějí pomoci

Případná obměna originálních destiček za umělohmotné repliky bude stát několik milionů korun. Památníku se na základě posledních událostí ozvaly firmy a lidé, kteří chtějí pomoci. „Máme několik nabídek, ale zatím žádné peníze v rukách,“ poznamenal Munk.

Zloděj či zloději v minulém týdnu odcizili 327 bronzových desek se jmény obětí z terezínské policejní věznice gestapa, zdejšího ghetta a litoměřického koncentračního tábora.

:. Památník Terezín: Poškozeno 327 náhrobků.

Podle ministra kultury Václava Jehličky je nyní třeba definitivně vyřešit zabezpečení Národního hřbitova před zloději.


Památník v Terezíně

Na Národní hřbitov byla po skončení druhé světové války uložena těla popravených z masových hrobů v terezínské Malé pevnosti, kde byla věznice gestapa. Také zde leží lidé, kteří ke konci války zemřeli v terezínském ghettu a litoměřickém koncentračním táboře.

Jednalo se o největší zařízení svého druhu v protektorátu Čechy a Morava, během války jimi prošlo zhruba 200 000 lidí z celé Evropy. Jen zhruba třetina z nich se dočkala konce války.

Část vězňů zemřela v Terezíně, další ve vyhlazovacích táborech. Památník v Terezíně vznikl v květnu 1947, tehdy se jmenoval Památník národního utrpení. První expozice byla otevřena v roce 1949.