Navíc to ve svém rozhodnutí dostatečně nezdůvodnila. Takové nesplnění podmínek by tedy mohlo vést ke znovuotevření kauzy. Myslí si to i soudkyně z Prahy 2 Monika Křikavová, která o vině a trestu Sáního v květnu 2005 rozhodovala.

Tím, kdo má podle ní pravomoc v případu pokračovat, je nyní pražský městský soud.

Právo dalo v pondělí Křikavové nahlédnout do českého překladu textu samotného rozhodnutí katarského prokurátora nezahájit stíhání Sáního, které získalo v arabštině minulý týden a nechalo přeložit soudním tlumočníkem. „Jako první mě zaráží už to, že v tom rozhodnutí, které jste mi předložil, prakticky vůbec není popsán samotný skutek, kterého se měl obviněný dopustit... Jak vnímám ty důvody Kataru, tak jsou pro mě osobně nedostatečné a neakceptovatelné,“ řekla Právu soudkyně Křikavová.

Samotné rozhodnutí Kataru má pouhé tři strany a důvody, proč vůbec tamní prokurátor nezahájil stíhání Sáního, se vešly do jediného odstavce. Podle něj byl katarský princ již dostatečně potrestán tím, že strávil 11 měsíců v české vazbě a že jej soud prvního stupně odsoudil. Navíc byl opakovaně vyslýchán a k tomu prý Česká republika stejně žádala, aby trest pro Sáního nebyl v jeho rodné zemi vyšší než v ČR.

Ze zmíněného písemného vyjádření tedy vyplývá, že katarská strana sice vyšetřování případu zahájila, ale Sáního jen vyslechla a stíhání kvůli výše zmíněným důvodům vůbec nezahájila.

Soud čeká na překlad

Pražský městský soud, který původní odvolací řízení přerušil a u kterého leží Sáního trestní spis, má podle Křikavové nyní dvě možnosti. Závěry katarské prokuratury akceptovat, anebo mít opačný názor.

„Pokud to rozhodnutí neakceptuje, jsem přesvědčena, že je možnost rozhodnout o pokračování řízení v tom stadiu, kdy bylo přerušeno, tedy u odvolacího pražského městského soudu,“ uvedla Křikavová. Tuto možnost obecně nevyloučil ani místopředseda městského soudu Bohuslav Horký. Zda jsou ale již nyní splněny podmínky pro pokračování trestního řízení se Sáním v ČR, to nechtěl předjímat.

Musí počkat, až soud přeloží z arabštiny zmíněné rozhodnutí Kataru, které v pondělí od ministerstva obdržel. „Až se tak stane, bude se náš senát tím, zda pokračovat v trestním řízení či nikoli, zabývat. Obecně lze ale říci, že pokud by skutečně nebylo ve státě, kam byl nějaký obviněný vydán, zahájeno ani trestní stíhání, tak že by byl důvod pro to, aby se v trestním stíhání v České republice pokračovalo,“ potvrdil Horký nepřímo slova soudkyně Křikavové.

Chybí smlouva o vydávání

Pokud by nakonec skutečně soud v kauze Sání pokračoval a katarskému princi nakonec uložil pravomocný trest, dostat jej zpět do ČR bude více než problematické. Česká republika totiž stále nemá s Katarem podepsanou smlouvu o vydávání lidí ke stíhání, i když svůj návrh odeslala druhé straně již na podzim 2005.

Katarský prokurátor sice slibuje, že by smlouvu mohla jeho země podepsat letos v červnu při mezinárodním kongresu státních zástupců v Praze, otázkou ale je, zda se jeho názor nezmění poté, kdy ČR znovu kauzu Sání otevře.

V případě odsouzení by na něj české soudy mohly také vydat v krajním případě mezinárodní i eurozatykač. Přestože toto rozhodnutí katarského prokurátora, které má v překladu Právo k dispozici, je již z loňského 28. ledna, české ministerstvo spravedlnosti jeho text obdrželo až minulý týden, tedy po více než 14 měsících. K tomu, zda se mu zdají důvody katarské strany nestíhat Sáního dostatečné, se ministr Jiří Pospíšil (ODS) nechtěl vyjadřovat. Podle něj je další postup v kompetenci městského soudu.