Že nejednal v souladu se zákonem později také potvrdil správní soud, podle kterého jednak rozhodnutí vydal po zákonném lhůtě ale hlavně nebyl k takovému rozhodnutí vůbec kompetentní. Následovalo trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele, které na Rödla podal svolavatel pochodu Václav Bureš a zástupce Dělnické strany.

Státní zástupkyně nechala oznámení odložit

Teď si primátor může oddychnout. Žádné soudní peripetie ho za zmařený pochod nečekají. Dozorující státní zástupkyně vydala pokyn policistům, aby trestní oznámení odložili. „Podle jejího názoru se primátor trestného činu nedopustil. Tento pokyn je pro nás závazný a budeme ho respektovat. V průběhu příštího týden případ odložíme,“ potvrdil Právu mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Roman Skřepek.

Státní zástupkyně se k pokynu nechtěla vyjádřit do doby, než policejní orgán rozhodne a strany rozhodnutí obdrží. Jak Právo zjistilo, státní zástupkyně se opírá především o skutečnost, že pohnutkou jednání primátora nebylo způsobit někomu škodu ale naopak škodě zabránit.

„Měl poznatky o tom, že organizátor je člověk, který se zúčastňuje různých akcí neonacistů. Veřejně vyzýval účastníky pochodu, aby se ozbrojili. Pochod byl nasměrovaný k židovské synagoze právě v době, kdy bylo výročí transportu plzeňských židů do koncentračního tábora. Z těchto všech okolností mohl primátor důvodně předpokládat, že hrozí újma na zdraví a materiální škoda tím, že by došlo ke střetu s odpůrci pochodu,“ vysvětlil zdroj, který má o vyšetřování případu přehled.

Následek zákazu napravil uskutečněný pochod

Podle něho vydaným zákazem byl sice po formální stránce výkon shromažďovacího práva narušen ale později k jeho realizaci došlo, když extremisté prošli městem 1. března. Tím byl následek zákazu napraven.

„Ústavní soud v jednom ze svých judikátu říká , že trestní právo se má používat pouze jako krajní prostředek pokud nelze nějaký následek napravit mimotrestními prostředky. Ne každé nezákonné rozhodnutí je automaticky rozhodnutí, které zakládá skutkovou podstatu zneužití pravomoci . Normy se mají vykládat nejen formalisticky ale je třeba zkoumat, jaký byl skutečný účel toho shromáždění,“ dodal zdroj.

Organizátoři pochodu ale namítají, že pochod se později konal a k žádnému narušení veřejného pořádku nedošlo. „Jenže to nelze posuzovat ex post. Trestní orgán to musí posuzovat v okamžiku, kdy ten člověk takto rozhodl. V té době měl obavu podpořenou různými indiciemi, že by mohlo dojít k újmě na zdraví a škodám na majetku,“ uzavřel zdroj. Proti odložení trestního oznámení si může organizátor pochodu podat stížnost. O té rozhodne Krajské státní zastupitelství v Plzni.