Hlavní obsah

Vesecká podala dovolání v případu vraždy Horákové

PRAHA
Aktualizováno

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podala k nejvyššímu soudu dovolání v kauze Ludmily Brožové-Polednové, která byla prokurátorkou v procesu s Miladou Horákovou v roce 1950. Vrchní soud v Praze počátkem února stíhání Brožové-Polednové zastavil.

Článek

Soud ji předtím poslal na osm let do vězení za podíl na justiční vraždě. Soud vyšší instance ale konstatoval, že případ je promlčen.

"Dovolání směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. února 2008, kterým bylo trestní stíhání obv. JUDr. Ludmily Polednové zastaveno, neboť se nelze ztotožnit se závěry o promlčení trestního stíhání," sdělil Novinkám mluvčí Vesecké Pavel Foltán.

"Dovolání směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. února 2008, kterým bylo trestní stíhání obv. JUDr. Ludmily Polednové zastaveno, neboť se nelze ztotožnit se závěry o promlčení trestního stíhání," sdělil Novinkám mluvčí Vesecké Pavel Foltán.

Brožová se podle obžaloby během procesu s Horákovou jako jedna z prokurátorů dopustila napomáhání k několikanásobné vraždě. V kauze vystupovala jako "prokurátorka lidu" a sama později řekla, že byla přesně instruována, co má říkat.

O dovolání Vesecké teď bude rozhodovat Nejvyšší soud, který může usnesení o zrušení stíhání zrušit a vrátit celou kauzu na začátek. Vrchní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že role Brožové-Polednové v celém tehdejším zinscenovaném procesu nebyla natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu. Právě proto je tak podle něj již promlčen.

Rozsudek nad Brožovou byl přitom historicky prvním s účastníky procesu s Horákovou. Brožová-Polednová se líčení neúčastnila kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

Milada Horáková při závěrečné řeči před soudem v červnu 1950. Foto: Archiv ČTK

Horáková, někdejší poslankyně za národní socialisty, byla popravena 27. června 1950, jen několik týdnů po skončení zinscenovaného procesu.

Horáková, někdejší poslankyně za národní socialisty, byla popravena 27. června 1950, jen několik týdnů po skončení zinscenovaného procesu.

Spolu s ní skončili na popravišti další tři lidé - Jan Bouchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Další dostali doživotní tresty či desítky let vězení.

Reklama

Výběr článků

Načítám