Soud ji předtím poslal na osm let do vězení za podíl na justiční vraždě. Soud vyšší instance ale konstatoval, že případ je promlčen.

"Dovolání směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. února 2008, kterým bylo trestní stíhání obv. JUDr. Ludmily Polednové zastaveno, neboť se nelze ztotožnit se závěry o promlčení trestního stíhání," sdělil Novinkám mluvčí Vesecké Pavel Foltán.

Brožová se podle obžaloby během procesu s Horákovou jako jedna z prokurátorů dopustila napomáhání k několikanásobné vraždě. V kauze vystupovala jako "prokurátorka lidu" a sama později řekla, že byla přesně instruována, co má říkat.

O dovolání Vesecké teď bude rozhodovat Nejvyšší soud, který může usnesení o zrušení stíhání zrušit a vrátit celou kauzu na začátek. Vrchní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že role Brožové-Polednové v celém tehdejším zinscenovaném procesu nebyla natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu. Právě proto je tak podle něj již promlčen.

Rozsudek nad Brožovou byl přitom historicky prvním s účastníky procesu s Horákovou. Brožová-Polednová se líčení neúčastnila kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

Milada Horáková při závěrečné řeči před soudem v červnu 1950Milada Horáková při závěrečné řeči před soudem v červnu 1950. Foto: Archiv ČTK

Horáková, někdejší poslankyně za národní socialisty, byla popravena 27. června 1950, jen několik týdnů po skončení zinscenovaného procesu.

Spolu s ní skončili na popravišti další tři lidé - Jan Bouchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Další dostali doživotní tresty či desítky let vězení.