"Rozpoznávací a ovládací schopnosti měl zachovány. Lze u něho pozorovat některé projevy syndromu vyhoření,“ uvedla Valentová. Na otázku obhájce Jana Herouta, zda se tento syndrom může projevit zvýšenou pracovní aktivitou, odpověděla, že typický je spíše opak. "Osobně jsem se s tím ještě nesetkala,“ připustila.

Pocit moci nad lékaři i pacienty

Řekla také, že Zelenku bavilo vědomí, že on jediný zná příčinu nadměrného výskytu krvácivých stavů a že mu to dávalo pocit moci nad lékaři i pacienty. "Lákalo ho to, protože nepočítal s tím, že bude přistižen. Kdyby věděl, že se na to přijde, přestalo by jej to lákat,“ sdělila Valentová, co zjistila při Zelenkově vyšetření.

Psycholog Goldmann doplnil, že obžalovaný je průměrně inteligentní s narcisistními rysy osobnosti. Motivovala jej snaha po intenzivních prožitcích a impulzem k jeho činům byla vnitřní prázdnota.

Hrál si s okolím, odhalení nečekal

"Zjistil, že po činu následuje vzrušení, ale nikoliv trest. Jeho odlišná sexuální orientace nebyla spouštěcím momentem. Byla to z jeho strany hra s okolím, nemyslel si, že bude odhalen. Je docela dobře možné, že jeho kolegové v zaměstnání si ničeho nevšimli, lidé s takto strukturovanou osobností své zájmy neprosazují přímo,“ řekl soudcům. Použil přitom termín 'pasivní agresor‘.

"Škodí jen tam, kde má prostor,“ vysvětlil. K šancím na Zelenkovu resocializaci řekl, že bude dodržovat normy chování jen tehdy, pokud bude žít v prostředí s pevně stanovenými hranicemi.

Posudky jsou povrchní a neobjektivní, míní Zelenka

Obžalovaný posudky znalců označil za povrchní a ne příliš objektivní. "Pocit moci nad ostatními jsem nikdy nezažíval,“ oponoval znalcům.

Zelenka se už dříve před soudem přiznal, že v roce 2006 podal pěti pacientům lék na ředění krve heparin. Bylo to v době, kdy byl zaměstnán v nemocnici v Havlíčkově Brodě na oddělení ARO. Obžaloba jej viní se sedmi dokonaných vražd a deseti pokusů.