Článek
Zákon, jehož smyslem má být omezení korupce, ukládá nejen politikům, ale i řadě státních zaměstnanců povinnost předkládat prohlášení o tom, kolik si vydělali, půjčili nebo zda dostali hodnotné dary.
V případě policistů se vztahuje na ty, kteří nakládají s erárními penězi, rozhodují v tendrech nebo vedou trestní stíhání. Zákon je ale formulován tak, že policista by musel splňovat všechny podmínky naráz, aby povinnosti zveřejnit svůj majetek podléhal.
„To v současné době nesplňuje ani jeden policista,“ potvrdil Právu mluvčí policejního prezidia Jiří Vokuš.
Podle jednoho z předkladatelů novely, poslance Miroslava Kaly (ČSSD), by měla změna spočívat v tom, že policistu by k předložení přiznání zavazovalo splnění alespoň jedné ze stanovených podmínek. „Doufám, že se podaří tuto novelu v květnu schválit,“ uvedl Kala.
Podle odhadů by se měla povinnost přiznávat majetek po schválení novely týkat několika set policistů včetně klíčových důstojníků na vedoucích pozicích. Oficiální čísla zatím podle Vokuše k dispozici nejsou.
Odcházející šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice ani další vysoce postavení důstojníci, kteří svlékli uniformu na začátku roku, už tuto povinnost mít nebudou. „Zákon nemůže platit retrospektivně,“ vysvětlil Kala.
Pokud však policista odejde do civilu po přijetí změny zákona, musí do 30 dnů přiznání podat. Jestliže zůstane u policie do konce roku, bude pro něj platit stejně jako pro všechny ostatní veřejné činitele termín pro odevzdání přiznání do konce června.
Povinnost se dotkne stovek policistů
Nesprávnou formulaci u podmínek vztahujících se k policistům potvrdilo loňské rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který dal za pravdu bývalému policejnímu prezidentovi Vladislavu Husákovi, že povinnosti přiznávat majetek nepodléhá. Podnět proti němu podaly Hospodářské noviny.
Kromě policistů musí prohlášení o majetku předkládat také další zaměstnanci státu v řídicích funkcích, například pracovníci České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu, Národního bezpečnostního úřadu atd.
Zatímco majetková přiznání politiků mohou být volně zveřejňována, u nevolených činovníků je jejich šíření zakázáno. „Pouze v případě, že se ocitnou ve střetu zájmů, je možné v konkrétním případě jejich údaje zveřejnit,“ poznamenal k tomu poslanec Kala.