Obdobný vývoj hlásí záchranáři i z dalších horských středisek. Horská služba vyjížděla od vánočních prázdnin už téměř k 1200 úrazům. Nikdo sice bezprostředně po nich nezemřel, někteří lyžaři si ale podle záchranářů odnesou trvalé zdravotní problémy.

„Od loňského 1. prosince do dnešního dne jsme ošetřili zhruba 130 úrazů, zatímco za stejné období minulé zimní sezóny jen 35,“ řekl Právu v pondělí náčelník Horské služby Jeseníky Michal Klimeš s tím, že výrazně vyšší počet úrazů je dán i vyšší návštěvností hor.

Nejčastější jsou zlomeniny

Nejčastěji se podle něj jednalo o zlomeniny a pohmoždění kloubů dolních končetin a tržné rány od hran lyží. „Ubylo drobnějších úrazů, jako jsou nejrůznější odřeniny, a to asi proto, že se lyžuje vesměs na umělém, zmrzlém sněhu, tedy na tvrdším povrchu,“ dodal Klimeš.

Právě tvrdý umělý sníh na sjezdovkách je podle zkušených návštěvníků hor jednou z příčin větší nehodovosti. „Sjezdovky jsou zasněžené hlavně umělým sněhem, vítr to hodně vyfoukal až na ledový povrch, což mohlo být jednou z příčin úrazů,“ míní i dispečer Horské služby pro oblast Beskydy, kde bylo z 19 víkendových úrazů 10 těžkých.

Na Lipně dvakrát vrtulník

Ve středisku Lipno-Kramolín zasahoval o víkendu dokonce dvakrát vrtulník. V pátek šlo o komplikovanou zlomeninu stehenní kosti, kterou si přivodila lyžařka, další zraněný byl do nemocnice v Českých Budějovicích transportován v sobotu s oboustrannou zlomeninou bérců.

„V obou případech šlo o české lyžaře kolem padesáti let věku,“ informoval náčelník Horské služby oblasti Šumava Michal Janďura, podle kterého se nedá ani upřesnit, která skupina, lyžaři či snowboardisté, je zraněními postihována častěji. „Je to tak půl na půl,“ dodal.

U snowboardistů jsou častější zhmožděniny a zlomeniny zápěstí a předloktí. "U lyžařů kromě úrazů nohou začaly být aktuální hluboké řezné rány od carvingových lyží,“ upřesnil. Zranění podle něj neubylo ani s rozmáhajícím se trendem lyžařských helem.

To, že přispívají k bezpečnosti, je ale podle něj nesporné. „Pokud ji lyžař nebo snowboardista má, je to při pádu velké plus. Následky zranění jsou na tvrdém technickém sněhu určitě mírnější,“ dodal.

Právě těžce zraněný snowboardista ve Špindlerově Mlýně přilbu neměl.

Záleží na práci se sněhovými děly

Nad příliš tvrdými sjezdovkami hořekují hlavně méně zkušení lyžaři. Podle šéfů areálů ve Špindlerově Mlýně a Herlíkovicích u Vrchlabí Jiřího Berana a Martina Slívy lze ale i při vysokých mrazech zabránit tvorbě nebezpečných sněhových ploten.

„Když někdo nechá sníh bez následné úpravy prolít vodou, nemůže se potom divit, že má sjezdovku jako beton. Stačí umět nepřetržitě pracovat se směsí technického a přírodního sněhu,“ přiblížil ředitel špindlerovského Skiareálu Jiří Beran. "Záleží na práci se sněhovými děly, které musí mít takový aktuální výkon, aby z nich místo sněhu nestříkala voda,“ doplnil Slíva. Povrch většiny krkonošských sjezdovek je podle nich nyní nejlepší za poslední léta.