„Počet dopravních přestupků spáchaných cizinci hlavně v příhraničních okresech narůstá a my se na ně chceme zaměřit, především na kamiónovou dopravu,“ řekl Právu ředitel Služby dopravní policie Martin Červíček.

Pomoci by měli policisté z rušených cizineckých a pohraničních oddělení, kteří od ledna posílí dopravní inspektoráty.

„Dále bychom byli rádi, aby mezi evropskými státy vznikla síť, kterou by si jednotlivé orgány sdělovaly údaje o přestupcích spáchaných jejich občany v zahraničí,“ pokračoval Červíček. Trest by šofér dostal nadále tam, kde udělal přestupek, ale orgány domovského státu by o tom byly informovány, což se nyní nedělá.

„Takové informace by byly jistě cenné nejen pro tamější úřady, ale také například pro pojišťovny,“ dodal Červíček. Totéž prosazuje i brněnské Centrum dopravního výzkumu (CDV) ve své analýze dopadů bodového systému.

„Taková úprava je záměrem Evropské komise,“ řekl Právu Jaroslav Heinrich z CDV.

Mezi cizinci jsou rozdíly

Sama dopravní policie vidí rozdíly v dopravním chování řidičů jednotlivých zemí.

„Řidiči ze západních zemí jsou více vychovaní, ohleduplnější. Z vlastní zkušenosti vím, že například řidiči z Polska respektují pravidla silničního provozu daleko méně,“ řekl Červíček, který bydlí v Náchodě.

Nejvíce přestupků však přesto páchají cizinci v Karlovarském kraji. Tam cizinci tvoří 35 procent ze všech bodovaných řidičů. Některé obce s rozšířenou působností mají ještě vyšší čísla. Například v Aši tvoří cizinci 80 procent ze všech trestaných řidičů, ve Vimperku pak 73 procent. Na severní Moravě cizince nejvíce trestají v Českém Těšíně, tam tvoří 60 procent. Nejméně bodů pak nasbírali šoféři z ciziny v Královéhradeckém kraji – 4,5 procenta.

Řidičák neodevzdají

Když se cizinec dopustí na českých silnicích bodovaného přestupku, je mu založena karta řidiče jako českému šoférovi v místě prvního přestupku. Pokud spáchá další přestupek v jiném kraji, tamní úředníci body odešlou kolegům, kteří kartu řidiči-cizinci vedou.

V případě, že dosáhne dvanácti bodů, nemohou mu ale řidičák, pokud náhodou nemá český, zabavit.

„Odebrat mu ho nelze, protože například Němec se svým německým řidičským průkazem může přes vybodování v ČR dál řídit v Německu,“ popsal situaci mluvčí karlovarského magistrátu Jakub Kaválek.

Cizinec je tak dopisem informován o tom, že již nesmí řídit na českém území. Protože řidičáky ani pasy neobsahují adresu trvalého bydliště, spoléhají úředníci na Policii ČR, že ji získá. „Jak adresu získává, z jakých dokladů, nám není známo. V případech, kdy adresu cizince zjišťujeme sami, obracíme se na příslušný zastupitelský úřad,“ dodal Kaválek.

Jestliže by cizinec přesto v Česku řídil, vystavuje se trestnímu stíhání. „Může se jednat o řízení bez řidičského oprávnění. A to je trestný čin,“ řekl Právu mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Ke zkouškám nemusejí

Na rozdíl od českých řidičů mají cizinci, kteří se vybodují, jednu výhodu. „Když chce český občan nazpět řidičák, o který přišel kvůli bodům, musí složit zkoušku podobnou těm závěrečným v autoškole. To znamená testy, zdravovědu, jízdy. Cizinci na testy nemusí, protože jim řidičák nezabavujeme. Po uplynutí roční lhůty mohou u nás zase řídit,“ doplnil Hanzelka.