Minařík měl v letech 1970 až 1975, kdy působil jako československý tajný agent v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově, plánovat a připravovat pomocí výbušniny vyřazení vysílače Svobodné Evropy. "Na centrálu v Praze se obrátil nejméně se třemi konkrétními alternativními návrhy, jak tohoto cíle dosáhnout," uvedl Srb.

Čtyři roky vězení

Za uvedené jednání, kvalifikované jako příprava trestného činu obecného ohrožení, byl Minařík již v září 1993, tedy téměř před deseti lety, odsouzen Městským soudem v Praze k čtyřletému nepodmíněnému trestu. Pražský vrchní soud ale v srpnu 1994 rozsudek zrušil a případ vrátil státnímu zástupci k došetření. Ten pak v prosinci 1994 trestní stíhání zastavil s tím, že Minařík sice nepochybně návrhy na vyřazení vysílače Svobodné Evropy předkládal, ale jeho jednání nedosáhlo stádia přípravy k trestnému činu.

Proti tomuto rozhodnutí pražského městského zastupitelství podal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Novák stížnost pro porušení zákona. Té pražský vrchní soud v březnu 1995 vyhověl a věc vrátil znovu městskému státnímu zástupci v Praze.

Chybělo vyčíslení případné škody

Případ potom převzal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a v dubnu 1997 vyšetřovatel ÚDV Minaříka znovu obvinil. V prosinci 1997 pražské městské státní zastupitelství na Minaříka opět podalo obžalobu. V únoru 1998 pražský městský soud věc postoupil Obvodnímu soudu v Praze 4, kde spis ležel téměř tři roky. Až v prosinci 2000 vrátil soud případ znovu ÚDV k došetření s tím, že je třeba vyčíslit škodu, která by uskutečněním plánovaného výbuchu Svobodné Evropě vznikla.

"Museli jsme proto požádat o právní pomoc Německo a věc se tak dále protáhla. Bylo to velmi složité, protože Rádio Svobodná Evropa už od roku 1995 sídlí v Praze, její budovy v Mnichově byly prodány soukromým firmám a jsou už dávno přestavěné. Nakonec jsme ale od německé stany odhad škody dostali," uvedl Srb.