Článek
"To jste se dozvěděl dobře, že končím. Důvody jsou takové, že ministr a Nejvyšší státní zastupitelství nebyli spokojeni s tím, jak Vrchní státní zastupitelství v Olomouci postupovalo v kauze Čunek, zejména pokud jde o úniky informací a mediální přestřelky mezi některými státními zastupitelstvími. Rovněž se jim nelíbil dohled, jaký jsme vedli nad Krajským státním zastupitelstvím v Brně, které na případ pana Čunka dohlíželo," řekl Právu bez dalších podrobností sám Ištvan. Bližší informace prý sdělí příští týden, a to zřejmě na tiskové konferenci.
Ištvan uvedl, že měl v uplynulém období řadu signálů, a to i z médií, že by mohl být odvolán. V pátek však odmítl sdělit, jestli si je vědom jakéhokoli pochybení v Čunkově případu. "Můžu však uvést, že jsem hrdý na své kolegy v úřadu, kteří se mnou na té kauze spolupracovali. Víc k tomu nemám co říci," dodal Ištvan.
O svém odvolání prý ještě bude v pondělí hovořit s Veseckou, která mu prý zatím podrobnější důvody nesdělila.
Práci olomouckého zastupitelství kritizoval Salichov
Když jihlavský okresní žalobce Arif Salichov v srpnu vysvětloval, proč zastavil trestní stíhání Čunka, neodpustil si ostrou kritiku svého předchůdce z Přerova Radima Obsta. Zároveň se ale pustil i do olomouckého vrchního státního zastupitelství.
Doslova řekl: "Překvapivě jsem zjisti, že večer před mou tiskovou konferencí pan náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Igor Stříž už mé rozhodnutí o zastavení stíhání pana Čunka řekl médiím. Já jsem ho tím nepověřil, nemá k tomu žádné oprávnění a doufám, že jeho počínání nezůstane bez následků."
Jestli byla i tato záležitost jedním z důvodů odvolání Ištvana není jasné. Vesecká ani Pospíšil v pátek nebrali telefon, a k věci se tedy nevyjádřili.
Salichovova kritika poté vyvolala ostré mediální přestřelky mezi Přerovem a Jihlavou.
Olomouc měla zklidnit Brno a Jihlavu
Olomoucké vrchní státní zastupitelství bylo tím, které mělo uklidnit konflikt brněnských a jihlavských žalobců s jejich kolegy z Ostravy a Přerova. Ti se přeli o to, kdo z nich postupoval či nepostupoval v případu Jiřího Čunka správně a zákonně. Samo však v kauze Čunek prakticky nerozhodovalo.
Když totiž jihlavský okresní žalobce Arif Salichov v srpnu zastavoval Čunkovo trestní stíhání, neodpustil si kritiku svého přerovského předchůdce Radima Obsta. Obstova nadřízená Jana Staňková si to však nenechala líbit a podala na Salichova kvůli jeho výrokům stížnost.
Tu odložil pro změnu Salichovův nadřízený brněnský krajský žalobce Petr Coufal jako nedůvodnou s tím, že Salichov žádný zákon ani etiku nepřekročil.
Staňkové to ale nestačilo a obrátila se na vrchní žalobce v Olomouci, kteří se museli tvrzeními Salichova rovněž zabývat. Jak jejich přezkum dopadl, to zatím není známo.