Iveta Červeňáková, rozená Holubová, porodila v Městské nemocnici Ostrava v roce 1997 své druhé dítě císařským řezem. Lékaři během zákroku rozhodli o sterilizaci kvůli nebezpečí vzniku vážných komplikací při případném dalším porodu.

Se zákrokem nedala písemný souhlas

"Nemocnice nedodržela žádné podmínky, které dodržet měla. Rodička především nedala výslovný písemný souhlas s tím, že si je vědoma, že sterilizace znamená trvalé následky," řekla advokátka ostravské Romky Michaela Kopalová.

Na to, že jí lékaři provedli nevratnou sterilizaci, Červeňáková přišla až po několika letech, kdy se rozhodla mít další dítě. "Celou dobu žila v domnění, že jde jen o jakousi antikoncepci. Až návštěva gynekologa ji vyvedla z omylu," dodala advokátka.

"Jsem šťastná, že jsem to vyhrála. Hodně toužím po dalším dítěti, rozhodla jsem se, že podám žádost o adopci," řekla novinářům Červeňáková.

Další podobný případ

Během dvou let jde o druhý případ sterilizace romských žen, který ostravský soud rozhodoval. V listopadu 2005 nařídil Vítkovické nemocnici v Ostravě, aby se omluvila Heleně Ferenčíkové, které lékaři provedli bez jejího vědomí sterilizaci rovněž při porodu druhého dítěte. Tehdy ale soud nemocnici nařídil pouze omluvu a požadovanou částku zamítl s tím, že uplynula tříletá promlčecí lhůta.

Případ Ferenčíkové však není u konce, protože Nejvyšší soud nedávno rozhodl, že náhradu nemajetkové újmy nelze promlčet. Právě o verdikt Nejvyššího soudu opírá ostravský soudce svůj páteční rozsudek, nařizující odškodnění. "Očekávám, že i Ferenčíková a další Romky teď budou odškodněny," dodala advokátka.

Kvůli sterilizacím bez výslovného souhlasu rodiček, provedeným převážně v průběhu 90. let minulého století, se na právníky dosud obrátilo asi osm desítek většinou romských žen, převážně z Ostravska a ze severních Čech. V Ostravě tyto ženy dokonce založily vlastní spolek a pravidelně se scházejí. Kauzou, které se dostala až na parlamentní půdu, se zabývala také kancelář ombudsmana.