Spořitelna se k Nejvyššímu soudu dovolala, když Okresní soud v Novém Jičíně a později i odvolací Krajský soud v Ostravě zamítly její požadavek, aby nesplacený překlenovací úvěr, poskytnutý manželovi, automaticky zaplatila jeho manželka.

Ta totiž písemně nepřevzala závazek k zaplacení dluhu. Podle obou soudů manželka nemá povinnost zaplatit dlužnou jistinu a úroky z prodlení, neboť smlouvou pouze převzala závazek splácet společně a nerozdílně s manželem úhrady podle sazebníku spořitelny zálohovými splátkami.

Manželka nemá povinnost zaplatit jistinu a úroky z prodlení jen z titulu existence společného jmění manželů, protože tento závazek nebyl jako solidární závazek ve smlouvě o úvěru výslovně dohodnut. Stavební spořitelna se v dovolání domáhala změny těchto rozsudků, protože smlouva o úvěru byla uzavřena v době trvání manželství a závazky z této smlouvy vzniklé jsou podle občanského zákoníku závazky ze společného jmění manželů.

"V situaci, kdy solidární odpovědnost obou manželů za splnění závazků tvořících součást společného jmění manželů je založena přímo zákonem, není významné, zda se manželka ke splácení překlenovacího úvěru a úroků z prodlení smluvně zavázala," míní spořitelna.

Soudní senát stanovil precedens

Senát, který se dovoláním zabýval, dospěl k jinému rozhodnutí než jaké v podobných kauzách Nejvyšší soud už dříve učinil. Proto byla kauza postoupena Velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolégia, jehož rozhodnutí má zásadní význam pro další postup obecných soudů.

Velký senát se ztotožnil s rozsudky novojíčínského a ostravského soudu v této věci. Představa, že věřitel může vymoci splnění závazku sjednaného jen jedním z manželů, by podle soudců vnesla nejistotu do právních vztahů vzniklých na základě smluv - nejen na straně dlužníků, ale i věřitelů. Jako příklad připomněl předseda senátu František Ištvánek, že plnění závazků, nasmlouvaných jedním z manželů, nemusí mít jen peněžitou podobu.

Například když se manžel - podnikatel zaváže k vykonání díla, které druhý nepodnikající manžel prostě dodat nemůže, protože k tomu není odborně vybaven. Kdyby měl závazek smluvně uzavřený jen jedním z manželů být závazkem vzniklým oběma manželům společně, vyvolalo by to podle Nejvyššího soudu nutně i problémy v exekučním řízení. Proto soud dovolání zamítl a změnil tak doposud ustálenou představu o závazcích, plynoucích ze společného jmění manželů.