Článek
Okresní soudce původně jednání řidiče kvalifikoval pouze jako těžké ublížení s následkem smrti a část obžaloby, která hovořila také o trestném činu neposkytnutí pomoci, zrušil. Státní zástupce ale uspěl s odvoláním u krajského soudu, který kauzu vrátil první instanci k novému rozhodnutí. Součástí trestu je také pětiletý zákaz řízení. Verdikt ale ještě nemusí být konečný, odsouzený řidič si ponechal lhůtu pro případné odvolání.
Dulínek osudného večera 27. září 2005 vypil devět dvanáctistupňových piv, o půlnoci sedl za volant a po ujetí tří kilometrů potkal policejní hlídku, která se ho snažila v ulici U Hrůbků zastavit kvůli překročení rychlosti. Jeho vůz ale nezpomalil a narazil do jednoho z policistů, ostatní se stačili rozprchnout. Čtyřiačtyřicetiletý policista na místě zahynul.
V době nehody byl Dulínek tak opilý, že policejní hlídku údajně neviděl. "Jenom jsem si všiml, že mi něco černého přeletělo přes přední sklo," řekl. Dodal, že asi po necelém kilometru si uvědomil, že se asi něco stalo. Otočil se a chtěl se vrátit zpět. V tom okamžiku byl zadržen jedním z policistů, který ho pronásledoval.
Pomoc prý poskytnout chtěl
Okresní soud původně rozhodl, že v tomto případě nelze dovozovat úmysl neposkytnout pomoc. "Tím, že se otočil a vracel se k místu nehody, projevil úmysl zjistit, co se stalo, případně i poskytnout pomoc," konstatoval soud první instance.
Podle odvolacího krajského soudu ale jde o chybný závěr. "Obhajoba, že řidič nevěděl, co se stalo, neobstojí. Auto po nárazu zpomalilo a po chvíli zase zrychlilo. Bylo rozbité čelní sklo. To, že se po pěti stovkách metrů otočil, není rozhodné," řekl státní zástupce.
František Dulínek se přitom se svou obětí osobně znal, protože pracoval jako řidič odtahového vozidla technických služeb. S dopravními policisty tedy přicházel při dopravních nehodách pravidelně do styku. K výši trestu se, podobně jako po vyhlášení původního rozsudku, nechtěl vyjadřovat.