Například v Praze se stává nejvíce dopravních nehod na Jižní spojce v úsecích mezi sjezdy Průběžná a Průmyslová směrem na Prahu 9. Na opačné straně Jižní spojky se nejčastěji bourá mezi sjezdy Sulická a Braník. Nebezpečná je také ulice Milady Horákové v úseku mezi Letenským náměstím a smyčkou tramvaje Špejchar.

Kilometr smrti

Jihočeští policisté považují z hlediska nehodovosti za nejkritičtější dva úseky. Výjezd z Domažlic na Klatovy a výpadovku z Klatov na Železnou Rudu. Na těchto dvou místech se loni bouralo téměř každý třetí den.

Kilometrem smrti je také úsek mezi Hradcem Králové a obcí Býšť. Na čtyřkilometrovém úseku rychlostní silnice R 35 se během loňského roku stalo 131 dopravních nehod. Z policejních statistik také vyplývá, že přes 90 procent řidičů bourá v obcích a na silnicích první a nižší třídy. Zbytek nehod připadá na dálnice.

Policie se proto chystá upozornit správce komunikace, aby nebezpečná místa upravil, alespoň dopravním značením. "Můžeme pouze navrhovat opatření, příslušný úřad rozhoduje o provedení opatření," řekla Právu tisková mluvčí policie Martina Kohoutová.

Aby policie získala lepší přehled o místech, kde řidiči notoricky bourají, spustila 1. července 2006 celorepublikový provoz lokalizace míst dopravních nehod pomocí GPS souřadnic.

Nedostatek financí

Na úpravu nebezpečných míst ale často chybějí finance. "Ředitelství silnic a dálnic provádí podle statistických údajů Policie ČR vlastní rozbor dopravních nehod v jednotlivých úsecích. Na jejich základě pak navrhuje jejich stavební úpravy. Je to například přestavba křižovatek na křižovatky okružní. Bohužel nezbývá nám na to tolik prostředků, kolik bychom si představovali," řekl Právu Jakub Švarc, technický náměstek úseku výstavby Ředitelství silnic a dálnic.

Kraje, které jsou správci silnic druhé a třetí třídy, zápasí také s nedostatkem peněz, které mnohdy nestačí ani na to, aby udržely silnice v alespoň trochu použitelném stavu a úprava míst s vyšší nehodovostí jde stranou.

Řidiči sobě

Stavební úpravy nevyřeší všechno. "Například nesprávné předjíždění a nedodržené bezpečné vzdálenosti nelze dopravními značkami upravit.

Lze relevantně tvrdit, že příčiny dopravních nehod spočívají v nedodržování základních pravidel silničního provozu řidiči. Lidsky lze říci, že hlavní příčinou je neukázněnost," řekl Právu Tomáš Hulan z tiskového oddělení pražské policie.

Vybraná místa častých nehod na silnicích I. třídy v r. 2006
PRAHA-KARLOVY VARY (I-6)
0-1 kilometr: Hned na výjezdu z Prahy se loni stalo 32 dopravních nehod. V opačném směru dokonce 46.
PRAHA-CHOMUTOV (I-7)
4-5 kilometr: Na výpadovce v obou směrech havarovalo 47 řidičů.
PRAHA-MLADÁ BOLESLAV-TANVALD (I-10)
Na této silnici je třeba si dát pozor hned na čtyři kritická místa. Jde o kilometry 16-17, 40, 44 a 63. Jen loni na nich policisté řešili 215 havárií.
LIBEREC-HRADEC KRÁLOVÉ-OLOMOUC-HORNÍ BEČVA (I-35)
Nejnebezpečnějším místem silnice je průjezd Olomoucí. Nehody jsou tam na denním pořádku, loni jich policisté napočítali 391. Pozor je třeba dávat i na výjezdu z Trutnova (sto nehod) a hned za Hradcem Králové před obcí Býšť, kde havarovalo 133 aut.
VYŠKOV-OPAVA-HRANICE S POLSKEM (I-46)
Téměř 200 nehod se stalo na těchto místech: Na výjezdu z Vyškova, poblíž sjezdu na Nedvězí, při průjezdu Olomoucí a okolo obce Vrchy.
SJEZD NA D 1 U HOLUBIC-UHER. HRADIŠTĚ-ST. HROZENKOV (I-50)
Na závěrečném úseku cesty na Slovensko před přechodem Starý Hrozenkov často řidiči havarují u obcí Nejovice a Nesovice a při přejezdu Buchlovských kopců v mnoha zatáčkách.
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR