Hlavní obsah

Kvůli chybným odposlechům zrušili trest odsouzenému muži

BRNO

Ústavní soud (ÚS) v úterý kvůli chybně nařízeným odposlechům mobilních telefonů zrušil trest 3,5 roku vězení, který uložil mělnický soud údajnému zloději aut Petru Hošnovi. Policie při vyšetřování krádeží požádala soud o povolení k odposlechu hovorů jiného muže, ale číslo, které nahlásila, patřilo Hošnovi. Na základě takto získaných důkazů byl pak odsouzen.

Článek

Podle ÚS byly porušeny zásady nařizování odposlechů a jejich soudní kontroly, a tím i Hošnovo základní právo na ochranu tajemství zpráv podávaných telefonem.

"Přístup k zásadním otázkám souvisejícím se zásahem do osobnostní sféry toho, jehož hovory mají být odposlouchávány, je možné označit za rezignaci na přezkumnou funkci soudu. Je to naprosto neakceptovatelné," uvedl soudce Jiří Nykodým.

"Je to obrázek naší justice. Co policie justici podá, to je zejména v otázce odposlechů schváleno," řekl Hošnův advokát Luboš Hendrych.

Policie původně sledovala jiného muže

V roce 1999 vyšetřovala policie kvůli krádežím aut jistého Radka Šorma. Požádala proto Okresní soud v Děčíně o povolení k tříměsíčnímu sledování hovorů na dvou telefonních číslech, která měl údajně využívat. Soud vyšetřovatelům vyhověl.

Brzy se však ukázalo, že jeden telefon patří Hošnovi. Policie z odposlechů vyvodila, že i on má na zločinech podíl. V roce 2005 byl Hošna Okresním soudem v Mělníku spolu s dalšími muži potrestán za krádeže 23 aut.

Hošna už při procesu upozorňoval na špatné užití odposlechů. Mělnický soud vyslechl i dva z vyšetřovatelů, ti si však nebyli schopni vzpomenout na okolnosti, za kterých žádali o sledování telefonních čísel. Verdikt loni potvrdil i Krajský soud v Praze, Hošna se proto obrátil na Ústavní soud. Ve stížnosti tvrdil, že policie neměla dobře zjištěno, kdo telefon užívá, podrobnosti si prý nezjistil ani soud.

Podle novely zákona by se lidé o odposleších měli dovědět

Novela trestního zákona počítá s tím, že by se lidé mohli zpětně dozvědět, že je policie odposlouchávala. V případě, že by postup policie považovali za neoprávněný, mohli by žádat o odškodné. Normu ještě musí posoudit poslanci a senátoři.

Předloha rovněž výslovně stanoví, že odposlech by mohl být nařízen pouze v případě, kdy si policie potřebné informace a důkazy nemůže opatřit jinak. Návrh také zpřesňuje formální náležitosti příkazu k odposlouchávání.

V roce 2004 bylo v Česku nasazeno 10 000 odposlechů, o rok později 7 300. V roce 2005 tak počet odposlechů poprvé klesl. Do té doby jen stoupal. Za prvních šest měsíců loňského roku odposlouchávala policie 4 130 telefonních čísel.

Reklama

Výběr článků

Načítám