"Trestní stíhání vedené proti panu Staševskému v Rusku je kontroverzní, je dána výrazná pochybnost o jeho vykonstruovanosti a politickém pozadí," říká se ve stanovisku Českého helsinského výboru (ČHV). Staševskij má problémy s ruskou policií od roku 1998. Jako bývalý šéf Moskevské inovační banky měl podle vyšetřovatelů odčerpat 231 miliónů amerických dolarů (asi pět miliard korun) ze státních peněz určených na modernizaci letadel MiG.

 "V době, kdy k tomu mělo dojít, již pan Staševskij nebyl předsedou představenstva ani v bance nepracoval, s údajnými spolupachateli z řad politiků a vojenských expertů se podle svých opakovaných vyjádření neznal. Máme podezření, že kauza týkající se údajných machinací byla vyvolána uměle, s cílem likvidace politických oponentů, a pan Staševskij se stal obětním beránkem," tvrdí výbor.

ČHV poslal proti uvalení vazby písemný protest k odvolacímu Vrchnímu soudu v Olomouci. Navíc varuje, že pokud Česká republika Staševského vydá k trestnímu stíhání do Ruska, může tam být vystaven podobnému mučení, jaké tam údajně zažil už koncem 90. let, kdy si odseděl déle než rok v tamní vazbě. Na svobodu se vrátil s poškozenou páteří. Lékaři v Česku zjistili, že měl několikrát krvácení do mozku, Staševskému proto přiznali invaliditu.

Solženicyn nové doby?

Za Staševského se také postavil přední ruský disident a spisovatel Vladimír Bukovský, který označuje bývalého bankéře za Solženicyna nové doby. "Napsal jednu z nejotevřenějších a nejlepších knih o současném ruském vězení. Jestli ho vydáte do Ruska, není pochyb, že se na svobodu už nikdy nevrátí," vzkázal Bukovský do Česka.

Ostravská státní zástupkyně Petra Tittková, která kauzu dozoruje, řekla, že řízení o vydání Staševského do Ruska je teprve na počátku. "Vyžádáme si zprávy od různých institucí, které k tomu mohou něco říci. Pak se bude rozhodovat o případném vydání k trestnímu stíhání do zahraničí," řekla s tím, že ruská strana musí podle zákonů do čtyřiceti dnů od zatčení Staševského zaslat českému ministerstvu spravedlnosti žádost o vydání.

"Pokud se tak nestane, budeme ho muset z předběžné vazby propustit. Pokud ano, pak předložím krajskému soudu návrh rozhodnutí o přípustnosti nebo nepřípustnosti vydání," dodala žalobkyně.

Ilja Ivanovič Staševskij v České republice pobývá s rodinou nepřetržitě od roku 1999 a už v době, kdy sem utekl, si podal žádost o udělení azylu. Ta mu byla zamítnuta, dostal ale tzv. překážku vycestování v souladu se zákonem o azylu, a to právě kvůli obavám, že může být ve své vlasti vystaven nelidskému zacházení.

U nás mezitím napsal knihu Mělo by to být jinak, popisující brutální násilí, které zažil v ruské vazbě. Mlácení do bezvědomí a několikadenní pobyt v betonových kobkách jsou v knize, která zatím vyšla jen v ruštině, prezentovány jako běžné vyšetřovací metody. "Část už je přeložena do češtiny a zvažujeme, že překlad uveřejníme na internetu," řekl manžel nevlastní dcery Staševského, právník Michal Heldenburg.

Mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Petr Angyalossy dodal, že o stížnosti Staševského proti uvalení vazby by mělo být rozhodnuto během několika týdnů. Jeho případné vydání do Ruska se pak bude projednávat v samostatném řízení.