Podle Josef Tesaříka z dopravní policie jedním z důvodů může být tzv. pražský efekt. To znamená, že na komunikaci provoz zhoustne natolik, že není možné výrazně překračovat povolenou rychlost. Nehody jsou sice časté, ale kvůli nižší rychlosti nemají tak vážné následky.

Václav Špička z Autoklubu České republiky se domnívá, že významnou roli na loňských statistikách sehrálo i zavedení bodového systému. V červenci a srpnu totiž řidiči z obav před novými sankcemi výrazně zpomalili. Ovšem počet mrtvých na dálnici mezi Prahou a Vyškovem už klesá od roku 2005, kdy na 250 kilometrech této komunikace přišlo o život 26 lidí, tedy o devět méně než v předešlém roce.

Počet úmrtí
2003 2004 2005 2006
D 1 37 35 26 18
D 2 3 3 1 1
D 5 9 13 8 5
D 8 3 1 4 8
D 11 1 3 0 1
celkem 53 55 39 33
zdroj: MVČR

"Dále se zvyšuje bezpečnost aut a dálnice samy o sobě jsou nejbezpečnějšími komunikacemi. Dělat závěry je zatím předčasné, budu ale rád, když se tento trend za rok potvrdí," řekl Právu Špička.

Přestože bilance mrtvých je rok od roku příznivější, neznamená to, že dálnice nepotřebuje vylepšení. Počet nehod neklesá, loni byl přibližně stejný jako v roce 2005 a 2004. Policisté v roce 2006 řešili 3931 havárií.

Rozšíření zatím nebude

V srpnu 2005 ohlásil tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), že dálnice D 1 bude do roku 2010 rozšířena po celé délce na tři pruhy. Dnes je jasné, že to byl zcela nereálný plán.

"Situace na D 1 není dobrá a bude ještě horší. Rozšiřování na tři pruhy je záležitost starší než prohlášení ministra Šimonovského, musí mu ale předcházet příprava, která je u takového projektu prakticky stejná jako u budování nové dálnice," řekla Právu mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Musí se sehnat všechna potřebná povolení, posoudit vliv úprav na životní prostředí a podobně. To obvykle trvá minimálně pět, ale také až deset. "Kdybychom poté rozšiřovali jeden desetikilometrový úsek za rok, byli bychom hotovi za dalších 20 let," uvedla Vápeníková. Příprava dokumentace pro rozšíření podle ní již začala.

Nejdříve by se měl začít stavět dvacetikilometrový úsek před Brnem. Řidiči by na něj podle plánu měli vyjet mezi roky 2009 a 2011.

Tato část je přitom nejnebezpečnější z celé dálnice D 1, od roku 2003 do konce loňského se na ni stalo 2683 nehod - v přepočtu se tam na jednom kilometru stanou dvě nehody měsíčně.

Počet nehod
2003 2004 2005 2006
D 1 3 349 3 930 3 803 3 931
D 2 239 250 254 247
D 5 927 1 040 987 1 021
D 8 255 277 355 301
D 11 276 235 252 300
celkem 5 046 5 732 5 651 5 800
zdroj: MVČR

Nejčastěji se umírá mezi Beranovem a Domašovem

Zhruba stejně nebezpečná z hlediska nehodovosti je tříproudá část z Prahy do Mirošovic. Z analýzy Ředitelství silnic a dálnic vyplývá, že čeští řidiči na tříproudých úsecích častěji porušují předpisy než na dvouproudých.

Nejsmrtelnějším úsekem D 1 je její část mezi Velkým Beranovem a Domašovem. Na 47 kilometrech za čtyři roky zemřelo 39 lidí.

Ulehčit má R 35, ta je v nedohlednu

Nejvytíženější dopravní tepně v Česku, po které u Prahy projede za 24 hodin až 100 000 automobilů, má ulehčit rychlostní komunikace R 35 z Hradce Králové do Olomouce. Ta je sice v plánech už řadu let, ale u ní se nezačala řešit zatím ani stavební dokumentace. Takže nejdříve by mohla stát za patnáct let. Spíše však ještě později.

"Problém je v tom, že například Pardubický kraj silnici R 35 ještě ani nezanesl do svého územního plánu," řekla Právu Vápeníková.

Obávaná dálnice se tak v nebližších letech výrazně nezmění - v poslední době na ní přibyly pouze informační tabule, nové přejezdy středního dělícího pásu a odstavné plochy pro kamióny.