Stanislav Bareš projížděl místem nehody krátce před sedmou hodinou ráno s prázdným autobusem a uviděl zaklíněný vůz u cesty. Projevil pořádnou dávku odvahy a hrdinství, neboť z vozidla šlehaly plameny a bylo plné kouře.

"Jednou rukou jsem do auta stříkal hasicím přístrojem, druhou rukou jsem tu paní tahal ven. Šlo to ale velice těžko, protože dveře se nedaly otevřít. Nakonec se mi to podařilo pomocí klacku," řekl Právu oceněný řidič, který za volantem strávil 44 let a přestože už je v důchodu, stále za volantem autobusu brigádničí.

Život nezachránil poprvé

Nebezpečí, že by hořící vozidlo mohlo explodovat, si řidič vůbec nepřipouštěl. "V tu chvíli mi to nedošlo, až po nějaké době jsem si uvědomil, že jsme tam mohli zůstat oba dva," řekl Bareš.

"Vzhledem k tomu, že každoročně od dopravních nehod ujedou tisíce řidičů bez toho, aby poskytli pomoc, jsme rádi, že můžeme ocenit toho, který pomohl, aniž by sám byl účastníkem nehody," konstatovala mluvčí bruntálské policie Lucie Zgarbová.

Řidič autobusu se s ženou setkal asi tři měsíce po nehodě. "Bylo to těsně před Vánoci, kdy mi volala a chtěla se sejít. Říkala, že ještě má po té nehodě nějaké zdravotní problémy, ale už je to lepší," řekl.

Stanislav Bareš přitom už v minulosti jednomu člověku zachránil život. "Je to už strašně dávno, možná pětadvacet let, kdy jsem byl svědkem nehody dvou osobních aut. Byl tam zraněný muž, který měl zapadlý jazyk a nikdo si s tím nevěděl rady. Protože jako profesionální řidič jsem prošel školením první pomoci, byla to pro mne tehdy maličkost," dodal Bareš.