Na zebře pod koly aut loni zemřelo 16 lidí. To je více než dvakrát tolik, co v roce 2000. Tehdy jich zahynulo sedm.

Hned první rok platnosti nového zákona zemřelo na přechodech 30 lidí, tedy dokonce čtyřikrát více než o rok předtím. V roce 2002 jich bylo 32. Od té doby se počet snižuje, stále však nedosahuje úrovně před přijetím zákona. Odborníci na dopravu proto volají po dalších opatřeních, především zvýraznění přechodů, nových semaforech a osvětlení.

Jedním dechem ale dodávají, že se zákon minul účinkem také proto, že policie na jeho dodržování příliš nedohlíží. Jedinou výjimkou jsou snad městští strážníci, kteří jsou v ranních hodinách vidět u přechodů umístěných u škol.

Policisté hlídají telefony, u přechodů však nejsou

"Mám pocit, že policie rezignovala, a to nejen na kontrolu dávání přednosti chodcům, ale i na jiné věci. Dopravního policistu dnes na silnici prakticky nepotkáte," konstatoval člen expertní komise ministerstva dopravy Stanislav Huml.

Za pravdu mu dávají i statistiky ministerstva dopravy. Od 1. července 2006, kdy začal platit bodový systém, do konce ledna 2007 bylo za nedání přednosti chodci na přechodu postiženo tříbodovým trestem pouze 62 řidičů. Stejně bodově hodnoceno je také telefonování za jízdy a policie za stejné obdobní odhalila 7535 takových přestupků.

Opačný účinek

"My jsme dlouho bojovali o to, aby ta přednost byla zavedena," řekl Miroslav Heinrich, ředitel divize bezpečnosti Centra dopravního výzkumu, a pokračoval: "a už tehdy nás kolegové ze států, kde přednost zavedli mnohem dříve než my, upozorňovali, že je to jedno z opatření, které potřebuje určitý čas na zažití a že první dva roky bude obětí na přechodech více. To se potvrdilo, ale čísla se naštěstí už nenavyšují." Nyní Heinrich doufá, že se pozitivní účinky přednosti chodců na přechodech konečně projeví razantním poklesem nehod i úmrtí.

Počet nehod na přechodech způsobených řidičem
rok nehod
1998 483
1999 513
2000 496
2001 938
2002 893
2003 758
2004 869
2005 846
2006 816
Zdroj: Policie ČR

Stále příliš mnoho nehod

"Zákon sám o sobě je jen kus papíru. Pomohla by větší osvěta a také úpravy přechodů, jejich větší zvýraznění a více světelných signalizací. Absolutně nejnebezpečnější jsou přechody, které jdou přes čtyřproudové vozovky. Tam když není semafor, tak je to špatně, lidský život za instalaci signalizace vždy stojí," vysvětlil Stanislav Huml.

Jeho slova potvrdil i Miroslav Špička z Autoklubu České republiky: "Instalace přisvětlení, svislých dopravních značek upozorňujících řidiče na přechod, zúžení vozovek, vybudování ostrůvků, to vše by bezpečnost chodců velmi výrazně zvýšilo. Řidiči totiž velmi často nesledují svislé dopravní značky, jezdí o něco rychleji, než je povoleno, a také nedodržují bezpečnou vzdálenost mezi vozidly. To vede k tomu, že mají strach, že do nich při brzdění zezadu někdo narazí, a tak raději nezastaví."