Podle verdiktu, který je stejný jako rozsudek Okresního soudu (OS) v Olomouci z předloňského 7. dubna, proti kterému se Vašíčková odvolala, platit naopak bude chovatelka. KS jí nařídil zaplatit veterináři soudní výlohy  a také celkové náklady na proces.

Sporem se soudy zabývaly již několik let. Do pře se zapojila řada odborníků, mezi nimi i pracovníci vědeckých ústavů včetně profesorů či docentů, ale i jeden švýcarský lékař. Kvůli důkazům nařídil okresní soudce nakonec vykopat i kosti čtyři roky mrtvého zvířete.

"Jde o případ v Evropě zcela ojedinělý," řekl novinářům minulý týden znalec z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Miroslav Svoboda, který pro soud v dané věci zpracovával znalecký posudek.

Majitelka chtěla milión za špatnou injekci

Chovatelka z Třeštiny na Šumpersku, jejíž čivava Ondra se dostala díky svým tělesným proporcím do Guinnessovy knihy rekordů, se snažila od Mazocha vysoudit přes jeden milión korun. Poté, co její žalobu OS zamítl, snížila svůj požadavek na 300 tisíc korun.

Vážné zdravotní problémy, které nakonec vedly až k utracení psa, podle ní způsobila injekce léku Ivomec, který ač prý není určen k léčení psů, veterináři na Mazochově klinice psovi aplikovali, a to v dávce výrazně vyšší než je přípustná hranice. Pes pak podle Vašíčková postupně ochrnul a musel být utracen.

Mazoch naopak od počátku tvrdil, že Ivomec se psům zcela běžně podává. Ondra podle něj doplatil na několik vrozených vad, z nichž nejvážnější byla vodnatelnost mozku. Právě kvůli vrozeným vadám nemohl být pes použit ani k chovu. Experti navíc potvrdili, že kdyby pes dostal příliš velké množství Ivomecu, zemřel by nejpozději v několika dnech nebo by předávkování bez následků přežil. Čivava Ondra však žila ještě patnáct měsíců.

V odvolacím řízení nic nového

Nové poznatky v celé kauze nepřineslo ani odvolací řízení před KS. Ten se proto ze závěry OS ztotožnil. Částku, kterou má chovatelka zaplatit, však nespecifikoval s tím, že bude uvedena až v písemném vyhotovení rozsudku. "Výrok okresního soudu byl správný. Příčinná souvislost mezi podáním Ivomecu a špatným zdravotním stavem psa nebyla prokázána.

Vyplynulo to ze znaleckých posudků i z výpovědí řady svědků, stejně jako skutečnost, že psův zdravotní stav byl zásadně ovlivněn vrozenou vadou - vodnatelností mozku," řekla ve zdůvodnění svého verdiktu předsedkyně senátu KS Karla Musilová.

Majitelka se nevzdává, lékař tuší pokus o podvod

"Budeme bojovat dál. Podáme dovolání k Nejvyššímu soudu a když neuspějeme, půjdeme klidně do Štrasburku. U nás žádná spravedlnost není," reagovala na rozhodnutí KS Vašíčková. O svých nákladech na celý spor však hovořit odmítla. "Nejsou důležité. Podstatná je jen pravda a té se chci dovolat," dodala Vašíčková.

"Jsem rád, že to skončilo. S výrokem soudu jsem spokojen," tvrdil naopak Mazoch s tím, že za léčbou, kterou Ondrovi aplikovala jeho veterinářka, stále stojí. "Ten lék již sice nepoužíváme, ale to proto, že nyní jsou k dispozici modernější přípravky. Kdybych si však myslel, že jsme pochybili, po soudech bychom nechodili. Chyba se pochopitelně může stát a já jsem proti takovým případům pojištěn. Vše by proto sprovodila ze světa pojišťovna," vysvětlil Mazoch a bez dalších podrobností dodal, že jednání Vašíčkové zavání podvodem.

"Pes měl předkus, chybělo mu jedno varle a byl hluboko pod průměrnou hmotností svého plemene. Trpěl pak mj. i vrozenou vodnatelností mozku. Přesto byl zapsán v plemenné knize," konstatoval i Mazochův advokát. "Paní Vašíčková je obyčejný člověk. Nebyla by schopna takový podvod vymyslet. Potřebovala by totiž k němu spoluúčast několika lidí - odborníků a také institucí," krátce reagoval právní zástupce chovatelky Petr Konečný.   

Zástupci mexického plemene čivava jsou nejmenšími psy na světě. Zatímco běžní představitelé rasy dosahují asi půldruhého kilogramu a v kohoutku měří 19 centimetrů, Ondra měl 850 gramů a v kohoutku 15 centimetrů. Nejmenší pes světa se po své smrti dočkal pomníku, který mu nechala zhotovit jeho majitelka. Žulovou desku na hrob věnovala radnice v Třeštině.