Podle novely trestního řádu, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti, by totiž nepravomocně odsouzení pachatelé nejzávažnějších trestných činů měli zůstávat ve vazbě až do doby, kdy o jejich vině či nevině rozhodne i odvolací soud.

Dnešní právní úprava je taková, že po uplynutí maximální zákonem stanovené doby vazby musí být tito lidé propuštěni na svobodu. Z tohoto důvodu tak letos v dubnu opustil brány věznice například i zakladatel První pražské družstevní záložny Martin Říha. Toho vloni v prosinci pražský městský soud odsoudil za téměř třistamiliónový podvod na klientech této kampeličky k desetiletému vězení. Říha se ale odvolal a než pražský vrchní soud vůbec rozhodl, kdy jeho případ projedná, uplynula maximální tříletá doba, po kterou mohl být Říha držen ve vazbě. Pár dní po propuštění z vězení pak Říha zmizel.

Pro horní sazbu nejméně osm let

"Podle našeho návrhu by vazba u lidí, odsouzených za trestné činy s horní sazbou nejméně osm let, což je například vražda, loupež, znásilnění či závažná majetková kriminalita, trvala až do rozhodnutí odvolacího soudu," uvedl včera Právu první náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král.

Jak dále řekl, novela by rovněž měla umožnit, aby bylo možné znovu podávat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného. Toto právo ministra spravedlnosti zrušil svým nálezem z října 2001 Ústavní soud. Ministr tak nyní může podat pouze stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného.

"Stížnost ve prospěch obviněného by ale v budoucnu podával ombudsman, stížnost v neprospěch obviněného pak nejvyšší státní zástupce," upřesnil Král.

Přízrak české justice - kauza Lucinka

Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného podal například v roce 1999 v kauze utýrané tříleté Lucinky tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Pražský vrchní soud v březnu toho roku odsoudil viníka holčiččiny smrti Martina Ježka k ročnímu vězení za neposkytnutí pomoci. Předchozí nepravomocné verdikty soudu prvního stupně přitom Ježka poslaly na patnáct let do vězení za vraždu. Nejvyšší soud tehdy stížnosti ministra vyhověl a rozsudek vrchního soudu zrušil. Trvalo ale ještě další čtyři roky, než byl po mnoha dalších peripetiích Ježek letos v dubnu pravomocně odsouzen na 8,5 roku vězení za těžkou újmu na zdraví s následkem smrti.

Novelu trestního řádu nyní projednává legislativní rada vlády, sama vláda by se jí měla zabývat v dohledné době. Pokud ji schválí parlament, měla by začít platit od 1. ledna příštího roku.