Muži z bývalých představenstev KB - Karel Bednář, Petr Budínský, Tomáš Doležal, Jaroslav Mareš, Bořivoj Pražák, Pavel Ševčík, Lubomír Štěpáník, Ladislav Vinický a tehdejší generální ředitel KB Jan Kollert - jsou stíháni od května 2000. Kollerta obžaloba vinila jen z jednoho, posledního skutku z roku 1999.

Předtím totiž jeho funkci zastával Richard Salzmann, někdejší senátor ODS. Salzmann je jediným člověkem z tehdejšího vedení KB, který nebyl stíhán. Vyšetřovatel případu to vysvětloval tím, že Salzmann se zkrátka v 90. letech inkriminovaných jednání představenstva o Alonově B.C.L. neúčastnil.

Alon se stal klientem KB v roce 1996 s plánem údajných mezinárodních obchodů s obilím z Ruska. Finance čerpal tak, že mu KB otevřela takzvané dokumentární akreditivy, na jejichž základě poskytuje klientovi peníze na určitý obchod výměnou za to, že zajistí zboží odpovídající hodnoty. Zároveň někdy blokuje část sumy na účtu pro případ, že klient peníze nevrátí. Alon postupně získal až 250 milionů dolarů - bezmála osm miliard korun. Pak se ale ukázalo, že banka nemá zboží ani blokované peníze.

Obžaloba bankéře vinila z toho, že porušili při obchodování banky s B.C.L. v letech 1997 až 1999 povinnost opatrovat a spravovat cizí majetek, a KB tak prý utrpěla rekordní, zhruba osmimiliardovou ztrátu. Představenstvo podle obžaloby schválilo finanční limity pro otevření dokumentárních akreditivů pro B.C.L. přesto, že jejich zajištění bylo naprosto nedostatečné. Obviněným za to hrozily dva roky až osm let vězení.

Bankéři od počátku vyšetřování vinu za ztráty odmítají s tím, že představenstvo činilo jen strategická rozhodnutí, banka prý měla i jiné kontrolní mechanismy. Na různých úrovních řízení byl vždy pracovník, který odpovídal za práci svých podřízených.

Takovým člověkem prý byla i exšéfka odboru financování KB Jiřina Kaplanová, která údajně měla B.C.L. na starosti a vedení prý před rozhodováním předložila nepravdivé podklady. Kaplanová čelí kvůli obchodům s Alonem v odděleně vyšetřované kauze obvinění z podvodu.

Kaplanová je s podřízenými souzena i za sérii úvěrových podvodů, kterými podle žalobce umožnili bývalému šéfovi Českomoravského fotbalového svazu Františku Chvalovskému vylákat z KB další 1,5 miliardy korun. Městský soud Kaplanovou loni poslal na pět let do vězení, rozsudek ale není pravomocný. Po verdiktu policie začala v případu prověřovat roli někdejšího vedení KB - mezi čtyřmi podezřelými figuruje i exšéf představenstva a generální ředitel KB Kollert.

V nyní projednávaném osmimiliardovém případu byl z podvodu podezřelý i rakouský podnikatel izraelského původu Alon, jeho trestní případ byl předán do Rakouska. Vídeňský soud Alona loni na podzim obžaloby zprostil.