Článek
Příčinou průtahů jsou prý znalci, kteří odváděli nekvalitní znalecké posudky. Soud proto už dvakrát obžalobu vrátil k došetření. Poprvé před šesti a podruhé před třemi lety. "Obžaloba stále není. Vyšetřování není ukončeno. Příčinou jsou problémy se znaleckým posudkem. Pokud opět bude nekvalitní, pak podám podnět proti znaleckému ústavu," řekla Právu v pondělí Máchová. Je v pořadí již čtvrtou žalobkyní, která vyšetřování dozoruje.
Za dobu vyšetřování se přitom stalo, že za záhadných okolností zemřela žalobkyně Stanislava Kozubková, která původně vyšetřování dozorovala a rozhodla se vazebně stíhat Mrázka, podnikatele Miroslava Provoda, Petra Šebestu, Miroslava Tikovského, Jiřího Michálka, Miloše Březinu-Horáka, advokáta Zdeňka Míku a znalce v oboru odhadu cen staveb Jiřího Bořkovce. K vazebnímu stíhání po smrti Kozubkové nedošlo.
Dále spáchal sebevraždu policista Tomáš Beneš, který případ vyšetřoval. Další vyšetřující policisté, Evžen Kolín a Roman Pavlík, přežili pokusy o kriminalizaci. Pavlík nakonec z policie odešel. Stalo se i to, že v obou neúspěšných obžalobách už Mrázek s Provodem nebyli mezi stíhanými a obžalovanými. A před třemi lety byl neznámým střelcem zavražděn obviněný Šebesta. Letos v lednu Mrázka zastřelil opět neznámý pachatel.
Odhady nadhodnocené o 750 miliónů
Klíčovou roli ve vyšetřovaných úvěrových podvodech v letech 1992 až 1994 měly sehrát znalecké posudky Bořkovce. "U několika desítek objektů nadhodnotil jejich cenu v souhrnné částce okolo 750 miliónů korun. Tyto odhady pak byly použity v jednáních s bankami o úvěrech," řekl Právu pražský policejní komisař Jaroslav Skrovný. Za hlavní problém vyšetřování označil rozporné znalecké posudky zpracované pro trestní řízení.
"Bylo provedeno několik posudků. A to i revizní posudky. Došlo i k tomu, že jeden z těchto posudků dělal ústav, který pak přišel o znalecké oprávnění. A tak se dělal podle pokynu soudce další posudek," poznamenal Skrovný. Podle něj by vyšetřování mohlo v listopadu skončit. "Obvinění byli pozváni na seznámení s vyšetřovacím spisem," podotkl.
Optimismus komisaře Skrovného může opět narazit na stanovisko soudu podobně jako v roce 2000 a 2003, kdy byli obvinění seznámeni se spisem a obžalováni. Nelze totiž vyloučit, že bude případ opět vrácen k došetření a vyšetřování se tak může o další roky protáhnout. Přitom jde o kauzu, která poodhaluje, jakým způsobem v létech 1990 až 1995 vznikala polistopadová multimilionářská vrstva.
Úvěry snadno a rychle
Vyšetřování miliónových úvěrových podvodů Mrázka a lidí okolo něj v lednu 1995 odstartovala trestním oznámením Pragobanka pro podezření z poškozování věřitele. Směřovalo proti firmě Dionex a Mrázkovi, který v roce 1992 dostal od banky pro Dionex úvěr 86 miliónů korun. Bance zatajil, že firma má u jiné banky dluh 27 miliónů a do roka z firmy Dionex úředně zmizel. Úvěr a úrok ve výši 29 miliónů bance nikdo nesplácel a nesplatil.
V roce 1994 se totiž majitelem firmy Dionex stal Ukrajinec Jurij Postolnikov. Ten firmu uvedl do likvidace a zmizel.
Banka škodu utrpět nemusela. Stačilo totiž prověřit Mrázkem předložené údaje, zástavu za úvěr a další okolnosti. Jenže bankovní úředníci byli přeochotní v udělování desítek dalších úvěrů lidem okolo Mrázka. Typickým příkladem z desítek podvodných operací této skupiny je kauza spojená s chebským Rudolfinem, budovou bývalého místního gymnázia.
Šebesta jako zástupce firmy Jars (původně vlastněná Provodem a jeho rodinnými příslušníky) podal před 14 lety u Investiční banky žádost o třicetimiliónový úvěr na zakoupení budovy gymnázia. K žádosti přiložil podnikatelský záměr, výpis z chebského katastrálního úřadu, znalecký posudek Bořkovce oceňující nemovitost na devětaosmdesát miliónů korun, kupní smlouvu.
Některé doklady Šebesta padělal. Poskytnutý úvěr si z Investiční banky vyzvedl v hotovosti. Nakonec se na scéně opět objevil Postolnikov, který Jars koupil a pak zmizel. Ani z tohoto úvěru banka už neviděla ani korunu. A znalci stojí nyní před problémem. Budova Rudolfina totiž už neexistuje. Podobných objektů v kauze úvěrových podvodů osob okolo Mrázka bylo zbořeno víc.