Ženy zvládají nákazu lépe. I v politice

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen už v lednu rozpoznala nebezpečí koronaviru, nařídila zvýšit výrobu ochranných pomůcek a jako první neváhala zavést „chytrou karanténu“.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová zvolila cestu včasných omezení. Neuvěřitelně brzo, když v zemi bylo pouhých šest nakažených, zavedla domácí karanténu pro všechny cestující na Nový Zéland a nedlouho poté nařídila úplné uzavření hranic a vyhlásila stav nouze.

Díky tomu má její země jen třináct obětí. Island v čele s premiérkou Katrín Jakobsdóttirovou zaručuje všem svým občanům bezplatné testování a má být zázemím pro studii o skutečné míře šíření covid-19 i smrtnosti. Rychle také zavedl „chytrou karanténu“, a proto nebylo potřeba vyhlašovat plošný zákaz vycházení a uzavírat školy.

To předsedkyně finské vlády Sanna Marinová, loni zvolená jako nejmladší premiérka na světě, nasadila proti koronaviru kromě dalších opatření influencery na sociálních sítích. Uvědomila si totiž, že jen část lidí sleduje tradiční informační kanály, jako jsou noviny nebo televize. Její taktiku boje proti koronaviru schvaluje podle průzkumu 85 procent Finů.

Pozornost CNN si vysloužila také Silveria Jacobsová, premiérka nizozemské části ostrova Svatý Martin, kterou obývá 41 tisíc lidí. Upoutala videem, v němž jim vysvětlovala 14denní zákaz vycházení. „Prostě dva týdny nikam nechoďte. Když vám dojde váš oblíbený chléb, jezte sušenky. Nebo si dejte cereálie. Jezte třeba oves,“ radila temperamentně.

Německo v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou zaujalo podle CNN především relativně nízkým počtem obětí s ohledem na počet nakažených, v němž se udržuje v první pětce světového pořadí. Schopnost zvládat pandemii vynesla Merkelové zvýšení preferencí o jedenáct procentních bodů na 64 procent. Podle stanice jí pomohla skutečnost, že Německo má i díky své dlouholeté kancléřce k dispozici nejvíc lůžek s intenzivní péči a největší testovací program na koronavir v Evropě.

Na pandemii naopak ztrácejí někteří prezidenti i premiéři. Jako příklad CNN uvádí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nejprve obvinil demokraty ze šíření poplašných zpráv a pak tak dlouho ignoroval varování vědců, až to USA „dotáhly“ na zemi s největším počtem nakažených i obětí.

Negativního hodnocení se dočkal i britský premiér Boris Johnson, jehož liknavost podle médií dovedla Spojené království nejen k rekordním počtům nakažených a obětí, ale také k nedostatku ochranných prostředků. Britové ho zatím šetří, protože se vzpamatovává z těžkého průběhu covid-19. To se ale může záhy změnit, především pokud po jeho návratu k výkonu funkce nenastane radikální zlepšení.

Politické body ztrácí také brazilský prezident Jair Bolsonaro. Část Brazilců sice jeho brojení proti koronavirovým omezením i varováním vědců podporuje, další si však uvědomují, že záchrana jejich země začíná tím, že se musí zastavit šíření nákazy.

Samostatnou kategorii pak má čínský prezident Si Ťin-pching. Při výčtu čínských propadáků, od zamlčování informací o šíření koronaviru, přes v počátcích nepovedené „uzavření“ epidemického ohniska Wu-chanu, kdy oblast podle CNN stihlo opustit pět milionů lidí, až po zkreslování počtu obětí ale média hovoří o selhání systému.