Hlavní obsah

Šéfka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce: Britská mutace nemoc nezhoršuje

Právo, Jan Martinek

Britská mutace koronaviru je nakažlivější, ale podle všeho nezhoršuje průběh nemoci, řekla Právu v rozhovoru primářka infekční kliniky pražské nemocnice Bulovka Hana Roháčová.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Primářka kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Hana Roháčová

Článek

Při podzimní vlně jste mluvila o tom, že nemocniční kapacity pandemii covidu-19 zvládají. Jak to vypadá dnes?

Přechodně to bylo napjatější, především na přelomu prosince a ledna, nyní se situace opět zklidňuje. Máme dostatek volných kapacit na standardních lůžkách. Intenzivní péče je vždy riziková záležitost, někdy to bylo na hraně, mysleli jsme si, že budeme muset pacienty odesílat na jiná pražská pracoviště, ale zatím jsme to zvládli.

Chřipková epidemie letos není, všechny nás to překvapilo

V pražských nemocnicích volná místa určitě jsou, dokonce přebírají pacienty i z jiných regionů, pokud je to potřeba.

Přesto ale vláda, když zpřísňovala opatření, varovala, že zahlcení nemocnic opět hrozí.

V některých nemocnicích je problém větší, jinde menší. Diskutovala se otázka rychlejšího šíření infekce britské mutace, která je zřejmě nakažlivější než běžná varianta. Ta by teoreticky mohla vést ke zvýšení čísel, zatím to ale určitě nepozorujeme.

Kolektivní imunita? Na tu prodělalo covid málo lidí, říká biochemik Trnka

Koronavirus

Jsou obavy z britské mutace oprávněné?

Každý virus se proměňuje. Britská mutace, pokud je opravdu nakažlivější, to pole zřejmě ovládne. Zatím to ale nevypadá, že by její průběh byl horší. Pořád počítáme s tím, že víc než 80 procent lidí má lehký průběh. Chtělo by to velmi rychle proočkovat velkou část rizikové populace, aby se obavy zmírnily.

Podle některých spekulací jsou v nemocnicích i pacienti s mírným průběhem, kteří by tam nemuseli být.

Pacienti s mírným průběhem by v nemocnicích být neměli. Hospitalizováni by měli být pouze ti, kteří vyžadují naši péči, to znamená především kyslíkovou léčbu, nebo pacienti s jiným základním onemocněním. Nevím o tom, že by se hospitalizovali pacienti, kteří by mohli být doma.

Dušek: Mělo to klesat, ale neklesá. Podstatná část lidí opatření vůbec nedodržuje

Koronavirus

Jsou případy, že ti lidé jsou například klienty domovů seniorů, kde v tu chvíli být nemůžou. Covid-19 sám o sobě není nemoc, která by nutně vyžadovala nemocniční péči. Pokud je člověk schopen pobytu doma, je to lepší pro systém i pro něj.

Změnila se věková struktura pacientů s covidem?

Ne, ta zůstává stejná. Nejohroženější jsou senioři, protože mají spoustu jiných nemocí. Máme i pacienty mladšího věku, přes padesát či přes šedesát let, ale naprostá většina má jiné základní onemocnění. Ať už srdce, plic, nebo nádorové onemocnění. Velkou roli hraje obezita, především obezita extrémního typu.

Počty nových případů covid-19 znovu rychle rostou

Domácí

Mluví se i o brazilské či jihoafrické mutaci, které by měly být ještě nebezpečnější.

Nikdo neví, jestli budou nebezpečnější. Jak jsem říkala, koronaviry se proměňují. Tento typ není adaptován na lidskou populaci, a jak rychle promořuje velkou část lidí, tak je větší možnost, že u něj dojde k mutacím. Ale co se týče smrtnosti, to nejde takto předvídat.

Ale větší nakažlivost přece může znamenat větší tlak na nemocnice.

To samozřejmě ano. Když bude denně místo pěti tisíc nakaženo deset tisíc lidí, tak poměrné číslo lidí, kteří budou potřebovat hospitalizaci, bude vyšší. Ale opakuji, zatím to nepozorujeme.

Varianta koronaviru z anglického Kentu získala mutací „superschopnost“ obelstít imunitní systém

Evropa

Rozumím tomu, že po prosincovém rozvolnění čísla nakažených narostla. Ale jak to, že po měsíci restrikcí prakticky neklesají, spíš stagnují? Kde se stala chyba?

Pořád někdo někde hledá chybu. Není to chyba. My dokážeme zlikvidovat chemickou havárii nebo následky zemětřesení, ale tohle je živý organismus. Je to virus, který tu s námi je a bude.

Máme i pacienty přes 50 či přes 60 let, ale většina má jiné základní onemocnění, ať už plic, srdce, či nádory

Všechny státy si myslely, že opatřeními ten virus zlikvidují, ale tohle je záležitost, která se zlikvidovat nedá, alespoň ne skokově. Žádné infekční nemoci přirozenou cestou nezanikly, kromě několika úplně zvláštních výjimek, například pravé neštovice. To je jediná nemoc, která byla zlikvidována, jinak si každé infekční onemocnění svoje uplatnění najde.

Nelze říkat, že jsme něco udělali špatně. Jsou rozdílné způsoby, jak k tomu jednotlivé země přistupují. Jinak k tomu přistupuje Švédsko, jinak Amerika, ale všude se stalo, že po počátečním nadšení, jak se to skvěle zvládlo, se virus vrátil. Mezitím dochází k přirozenému promořování a doufejme, že počty naočkovaných budou časem tak vysoké, že se virus dostane pod kontrolu, kde zatím není.

Nemyslíte, že tento koronavirus někdy zcela zmizí?

To nedokáže říct v současné době nikdo.

U nás se často říká, že Češi jsou nezodpovědní, nedodržují opatření, a proto tu máme tolik případů covidu. Vnímáte to také tak?

Nemyslím si, že Češi jsou v tomhle zvlášť výjimeční. Existují lidé, kteří mají velkou obavu, nejraději by nevycházeli a restrikce vítají, na druhou stranu jsou lidé, kteří nedodržují vůbec nic. Tahle situace už je tu v podstatě rok a chápu, že jsou všichni nervózní, čekají, kdy se to začne zlepšovat.

Zůstaňte doma, vyzval Čechy Blatný

Domácí

Není to jen o nemoci samotné, vedle zdravotních následků tu máme i ekonomické dopady. Osobně si myslím, že nejvíce alarmující jsou sociální a psychosomatické dopady. Lidé se bojí jeden druhého, mají strach o své rodiny.

Co se s tím dá dělat?

Těžko se dá vymyslet něco převratného. Opatřeními se dá pandemie jen zpomalit, aby nedošlo k výbuchu, který by zahltil zdravotnická zařízení. Smysl restrikcí je, abychom tu naráz neměli dvakrát třikrát víc lidí, kteří by potřebovali intenzivní péči. Ale abychom si řekli, že teď uděláme nějaké opatření, a virus se zastaví, to se nestane. V současné době je maximální snaha proočkovat co největší část populace. Jakmile dosáhneme určité míry kolektivní imunity, tak bude prostor dělat další věci.

A máte pocit, že očkovat se v Česku daří?

Očkovat se daří, pokud jsou vakcíny. V celém světě je snaha očkovat co nejvíc. Pokud bude dostatek vakcín, tak ve velkokapacitních centrech by se mělo očkovat na maximálně masivní úrovni.

AstraZeneca bude i pro lidi starší 65 let, počítá ministr Blatný

Koronavirus

Zasáhl výpadek vakcín i vaši nemocnici?

My jsme dostali nejvíc dávek, ačkoliv jsme jich hodně vydávali pro zařízení dlouhodobé péče a seniorské domy. V rámci našich kapacit s nimi vycházíme, očkujeme několik stovek lidí denně a máme to spočítané tak, aby nám to vyšlo. Bohudíky jsme zatím nemuseli rušit objednávání lidí.

Jak se díváte na nové léky proti covidu, jež se vyvíjejí?

Najít lék na virus je vždycky strašně obtížné. Ani jeden lék, který existuje, virus nezabije. To není jako u antibiotik, která ničí bakterie. U viru to tak není. My mu jen zabráníme v množení, ale nedokážeme ho zabít.

Imunita po prodělaném covidu by měla chránit i před britskou mutací, tvrdí imunolog Hořejší

Domácí

Léky, které jsou k dispozici, jako třeba hodně diskutovaný remdesivir nebo favipiravir, jsou léky pomocného charakteru a ve studiích se neprokázalo, že by ve větší míře pomohly pacientům, kteří je dostávali.

Teď se hodně mluví o léku REGEN-COV2, který je směsí dvou monoklonálních protilátek. Má snižovat virovou nálož, ale je zatím určen jen pro pacienty, kteří jsou virem ohroženi, ať už věkem, nebo zdravotním stavem. Evropská léková agentura jej zatím ale neschválila a mnoho studií k němu není.

Premiér Babiš už ale oznámil, že jedná s výrobci, chce tento lék koupit.

Ano, s panem premiérem jsme tu otázku také diskutovali, lék by ale musela schválit minimálně naše agentura, tedy Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Zmínila jste chřipku. Je začátek února, kdy bývá obvykle chřipková epidemie, ta ale není. Dá se říct, že covid vystrnadil chřipku?

Je pravda, že chřipková epidemie letos není, všechny nás to překvapilo. Nechci být špatným prorokem, ale vypadá to, že už nebude. S největší pravděpodobností je to dáno tím, že je významně omezeno cestování i mezilidské kontakty. Chřipka se neobjevila ani jinde v Evropě. U nás jsme ji zatím nezaznamenali ani u jednoho pacienta.

Nakupte „Trumpův“ lék, vyzývají vládu vědci a lékaři

Koronavirus

Dá se tedy říct, že na chřipku protiepidemická opatření fungují, kdežto na covid ne?

To je čirá spekulace. Nevím, proč letos není chřipková epidemie a jestli by byla, kdyby nebyl covid. Pravděpodobně to s tím souvisí. Kdyby se sem teď chřipka dostala, začala by se šířit, ale asi je to uzavřením mezinárodního prostoru.

Ten je sice uzavřený, ale covid se šíří vesele dál, máme tisíce nových případů denně.

Ano, ale covid už u nás máme, chřipku tu nemáme. Jestli se sem dostane – většinou to bývá z prostoru jihovýchodní Asie – to je otázka. Ale nelze jednoznačně říct, že chřipka tu letos není, protože tu je koronavirus.

Reklama

Výběr článků

Načítám