Proč zvládají muži nákazu koronavirem i covid-19 hůře než ženy

Proč se ženy s onemocněním covid-19, ale i řadou dalších vyrovnávají většinou lépe než muži? Podle vědců hraje podstatnou roli genetická výbava, která díky kombinaci chromozomů XX stojí za silnější imunitou žen. Chromozom X totiž obsahuje 1098 genů, zatímco chromozom Y, který je v kombinaci s chromozomem X přítomen u mužů, jich má mnohem méně.

Problematikou se zabývá v článku pro New York Post vědec Sharon Moalem, odborník v oblasti vzácných nemocí, genetiky a pohlavní diferenciace. Ten považuje za slabší pohlaví muže, kteří se obecně s nemocemi vyrovnávají hůře právě kvůli nižšímu počtu chromozomů X. Ty se totiž mimo jiné podílí právě na činnosti imunitního systému.

Podle Moalema se muži právě proto hůře zotavují např. ze zranění nebo bojují s infekcemi déle než ženy. Ty mají totiž „k dispozici“ dvě různé populace buněk imunitního systému - jednu s chromozomem X předaným otcem a druhou s chromozomem X od matky.

„Imunitní systém žen funguje jako specializovaná taktická jednotka, ve které jsou buňky v interakci a na boji proti vetřelci spolupracují. Pohlaví se dvěma totožnými chromozomy má zkrátka ohromnou genetickou výhodu,“ shrnuje Moalem.

Prestižní časopis Nature uveřejnil koncem srpna 2020 článek, který se zabývá reakcí imunitního systému člověka na nákazu koronavirem SARS-CoV-2. Autoři se v tomto případě zaměřili konkrétně na rozdíly v průběhu nemoci covid-19 u mužů a žen: analyzovali pacienty se středně těžkým průběhem onemocnění, kteří nedostávali léky ovlivňující činnost imunitního systému.

A co zjistili? Muži měli v průběhu onemocnění vyšší plazmatické hladiny cytokinů, jako jsou IL-6, IL-8 a IL-18, spolu se zvýšeným množstvím monocytů. Ženy zase během infekce vykazovaly významně silnější aktivaci T-lymfocytů než muži. A právě v tom se zdá být podstata odlišného vlivu onemocnění na ženský a mužský organismus.

T-lymfocyty jsou druhem bílých krvinek, které v těle útočí na cizí patogeny, jsou tedy podstatou obrany imunitního systému: čím je reakce T-lymfocytů lepší, tím je průběh onemocnění snadnější. A ženský organismus produkuje těchto bílých krvinek mnohem více než muži.

Naopak interleukiny, které jsou jakožto skupina cytokinů také součástí imunitního systému, mohou způsobit závažnou imunitní reakci, tzv. cytokinovou bouři. Zjednodušeně řečeno: organismus v tomto případě produkuje více cytokinů, než potřebuje, jako fatální se ukazuje zejména nadbytek IL-6. Důsledkem jsou pak závažné zánětlivé komplikace způsobující např. poškození plic a selhání dýchání, což často vede až k úmrtí pacienta.

Jiné studie uvádějí další důvod, proč se muži potýkají s nemocí covid-19 hůře než ženy: koronavirus může totiž delší dobu než v ostatních částech těla vydržet ve varlatech, která jsou před reakcí imunitního systému chráněna.

Koronavirus využívá ke vstupu do buňky receptor ACE2, který je kromě srdce, plic a trávicího traktu hojně zastoupen právě ve varlatech. V důsledku toho pak muži bojují s nákazou průměrně o dva dny déle než ženy, což může mít u těžkého průběhu covidu závažné následky.

Jako další důvod, proč muži hůře zvládají nákazu koronavirem, se uvádí i jejich obecně horší zdravotní stav vyplývající z rizikovějšího chování. Muži totiž dle statistik více než ženy holdují alkoholu i kouření a méně dbají na životosprávu.

Mužský organismus se však s dopady rizikových, většinou civilizačních faktorů vypořádává hůře než ženský, častěji se tak u nich vyskytují různé kardiovaskulární choroby, například ischemická choroba srdeční nebo arytmie. Tato a další souběžná chronická onemocnění pak průběh covidu často výrazně komplikují a vedou u mužských pacientů i k vyšší úmrtnosti.