Hlavní obsah

Chřipka a vlna veder zabily předloni víc lidí než koronavirus, tvrdí německý profesor

Koronavirus nejenže v Německu nezvýšil výrazně úmrtnost, ale ani nezahltil zdravotní systémy. Podstatně hůř na tom zdravotnictví bylo na přelomu roku 2017/2018, kdy Německo zasáhla silná chřipková epidemie či v červenci 2018 během vlny veder. Tvrdí to němečtí profesoři René Gottschalk a Ursel Heudorf ve své analýze, kterou má k dispozici deník Bild. V Německu se od počátku pandemie koronaviru nakazilo 291 722 lidí, z nichž 9500 zemřelo.

Foto: Profimedia.cz

Profesor René Gottschalk

Článek

Navzdory zvyšujícím se počtům nakažených končí v nemocnicích minimum infikovaných. „Ačkoliv přibývá nakažených, průběh nemoci covid-19 je u nich mírný. Počty nakažených, jejichž průběh nemoci je závažný a končí na plicní ventilaci, se snižuje,“ tvrdí profesor Gottschalk ve své analýze.

S kolegou Heudorfem porovnává počet úmrtí s koronavirem s daty týkajícími se úmrtí na chřipku na přelomu roku 2017/2018 a vlnou veder, která postihla Německo v červenci 2018.

Evropany kosí chřipka. Německo hlásí přes stovku mrtvých a plné nemocnice

Evropa

„Nadměrná úmrtnost kvůli koronaviru neexistuje ani v běžné populaci, ale ani ve skupině rizikových pacientů (senioři v domovech s pečovatelskou službou),“ píšou lékaři. Statistiky denní úmrtnosti nevykazují v první polovině roku 2020 žádné abnormality, na rozdíl od podstatně vyšší míry úmrtnosti během chřipkového období 2017/2018 a během července 2018.

Oficiální statistiky uvádějí, že v Německu v uvedeném období zemřelo 25 tisíc lidí na chřipku. Lékaři připomínají, že v reálu bylo úmrtí podstatně více, protože chřipka pouze zhoršila zdravotní stav a jako oficiální příčina úmrtí bylo stanoveno něco jiného.

Země tehdy ovšem nepřijímala žádná razantnější opatření v podobě nařízení roušek či zavření restaurací a některých služeb jako v případě nynějšího koronaviru. Běžně se například zakazovaly návštěvy v nemocnicích. Například v Česku se při stejné epidemii zavřely nejen nemocnice, ale i mnoho škol. Není tak jasné, jak by počty obětí narostly v případě, že by se opatření nepřijala.

Podle Institutu Roberta Kocha si vlna veder v červenci 2018 v Hesensku vyžádala 740 úmrtí. Pro srovnání, v souvislosti s koronavirem zemřelo v této spolkové zemi od počátku pandemie 537 lidí. V Berlíně zemřelo v souvislosti s tehdejším červencovým vedrem 490 lidí, koronavirus má na svědomí od počátku pandemie 226 obětí.

Chřipková epidemie pokračuje, počty nemocných stále rostou

Domácí

Gottschalk s Heudorfem tvrdí, že neexistují důkazy o tom, že postupné znovuotevření škol vedlo k významnému nárůstu nákazy u dětí a zaměstnanců školy. „Škola není vysoce rizikovým pracovištěm,“ píšou profesoři.

Velmi skeptičtí jsou k testům. „Pokud je prevalence nízká, jsou testy PCR často falešně pozitivní,“ tvrdí profesoři. To znamená, že lidé, kteří nejsou nakažení koronavirem, získají pozitivní výsledek testu, zvláště pokud se testuje větší množství lidí bez příznaků. „Samotný test PCR neříká nic o možné infekčnosti dotyčné osoby,“ dodali.

Vedra a sucho decimují Evropu. Už by se ale mělo mírně ochladit

Evropa

S analýzou obou lékařů souhlasí profesor Bernd Salzberger, předseda Německé společnosti pro infekční nemoci. „Interpretace jsou solidní, úmrtnost bych interpretoval stejným způsobem,“ uvedl.

Reklama

Výběr článků

Načítám