Hlavní obsah
Klavírista Karel Košárek

V pondělí 3. června vystoupí s filharmonickým orchestrem v pražském Rudolfinu jeden z největších českých klavíristů Karel Košárek. Koncert s velkolepým repertoárem je podporován japonskou nadací, a proto jsou ceny vstupenek velmi příznivé.

Klavírista Karel Košárek
Dvořákova Novosvětská v Rudolfinu už 3. června

Na koncertě v Rudolfinu zazní Dvořákova Novosvětská nebo Beethovenův Klavírní koncert číslo 5. Patří mezi vaše oblíbené skladby?

Ano, Symfonie z Nového světa je mimořádně nádherná a hluboká skladba, kterou české orchestry hrají většinou v zahraničí. Jsem moc rád, že tentokrát zazní doma, v Dvořákově síni Rudolfina. A Beethovenův klavírní koncert patří k tomu nejzásadnějšímu, co bylo v klavírní literatuře napsáno. Mám také velice rád ruské autory, především Rachmaninova, ale také Prokofjeva, Šostakoviče a Čajkovského.

Jak jste se vlastně dostal ke hře na klavír?

Jsem z hudební rodiny, maminka učila na klavír, zobcovou flétnu a hoboj, tatínek je houslista a sbormistr. Takže doslova celá naše rodina hudbou žila. Ve čtyřech letech jsem dostal housle. Velmi živě si pamatuji, jak krásně voněly lakovaným dřevem. U hry na housle jsem ale nevydržel a přešel ke klavíru. A tak to už zůstalo. Když mi bylo třináct, začal jsem doprovázet Holešovský dětský sbor, kde byl táta sbormistrem.

clanek

Kdy jste se rozhodl, že se hře na piano chcete věnovat profesionálně?

Pravda je, že jsem nikdy o ničem jiném neuvažoval. Jako bych se ocitl ve vodě a bavilo mě v ní plavat. Ale ta cesta nebyla úplně přímočará. Prošel jsem spoustou krizových období, kdy jsem měl chuť hrát maximálně někde v kavárně nebo rockové kapele. A pak byla zase období, kdy jsem cvičil deset i dvanáct hodin denně. Nakonec to dopadlo takhle a jsem za to rád. V rockové kapele jsem opravdu i chvíli hrál, ale klasická hudba mě naplňuje nejvíc. Přes všechen stres, který v naší profesi je, mě hraní pořád opravdu baví.

Myslíte si, že klasická hudba má v dnešním světě místo?

Ano, určitě má. Věřím, že nám pomáhá se v dnešní složité době vrátit zpět k tomu zásadnímu v životě. Důkazem toho je i nadcházející koncert v Rudolfinu, který zaštiťuje japonská kulturní nadace EG Art Production. Ta veškeré své aktivity směřuje k tomu, že právě hudba a umění jako takové mohou být cestou k porozumění mezi lidmi, k překonání různých bariér a nepochopení. Hudba má ten obrovský dar, že dokáže lidi bezprostředně oslovovat, zasáhnout je přímo do srdce. Někdy od lidí slyším „já tomu nerozumím“. Ale o tom to není. Klasické hudbě není potřeba rozumět. Buď se vás dotkne a osloví vás, anebo ne.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků