Za tímto účelem byla v roce 1992 založena Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů napomáhá právě formou finančních nástrojů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících podporu od státu.

Smyslem finančních nástrojů je podporovat hlavně ty oblasti, v nichž dochází k tržnímu selhání a kde se běžné banky nezapojují nebo vnímají investice do těchto oblastí jako rizikové. Může jít například o financování začínajících či malých podnikatelů, sociálních podnikatelů, podnikatelů v malých obcích, financování projektů z oblasti vědy a výzkumu apod. Finanční nástroje, respektive produkty národních rozvojových bank, které zpravidla tuto formu podpory pro vlády jednotlivých států zajišťují, tak doplňují nabídku komerčních bank a leasingových společností.

www.agentura-api.org

www.agentura-api.org

Vedle finančních nástrojů se k rozvoji ekonomik využívají ještě dotace. Jde rovněž o prostředky z veřejných rozpočtů, které se však do systému nenavrací, ale jednorázově se spotřebují. Jejich smyslem je zpravidla za jisté míry spoluúčasti příjemce snížit cenu realizovaného projektu v případě, že se jedná o veřejný zájem. Dotacemi je proto vhodné podporovat ty sektory ekonomiky, které z podstaty své povahy negenerují zisk, tj. například zdravotnictví a sociální služby.

České republice v současné době převažuje podpora poskytovaná ve formě dotací. Od tohoto trendu se však pomalu upouští. Jak naznačuje Evropská komise, poměr mezi podporou poskytnutou ve formě dotací a finančních nástrojů bude postupně posilovat ve prospěch návratné formy podpory. Důvodů je několik. Například ten, že dotace z dlouhodobého pohledu narušují přirozené tržní prostředí. Vezmeme-li třeba v potaz, že v rámci unijního trhu může častokrát docházet k situaci, kdy podnikatel ze země, která je čistým přispěvovatelem do rozpočtu EU, prostřednictvím odvedených daní de facto přispěje na vyplacení dotace podnikateli ze země, která je příjemcem prostředků z rozpočtu EU, s nímž následně svede boj o stejného zákazníka.

To se v případě podpory poskytnuté ve formě finančních nástrojů nestane. Ze stejného oboru (např. zpracovatelský průmysl, stavebnictví, služby) může zvýhodněný úvěr či zvýhodněnou záruku získat jakýkoliv podnikatel (zpravidla malý či střední). Jediné, co musí splnit, je být alespoň do určité míry bonitní. Vzhledem k tomu, že podmínky jsou rovné pro všechny účastníky na trhu (v daném sektoru a daném regionu a vzhledem k velikosti podnikatele), není poskytnutím finančního nástroje tržní prostředí narušeno.

Další předností finančních nástrojů oproti dotacím je jejich stabilita a dlouhodobost. Podnikatel může podporu získat přesně v okamžiku, kdy ji potřebuje, a na jaký účel ji potřebuje. Její získání je navíc rychlé, zpravidla v řádu několika týdnů, a administrativně nenáročné. Nemusí tedy vymýšlet či přizpůsobovat projekt podmínkám dotačního programu. Může si připravit projekt dle svých potřeb a na něj získat zvýhodněné financování.

Dalším důvodem, proč budou dotace pomalu vysychat, je ten, že při jejich vyplacení dochází automaticky k jejich spotřebě. Alokované prostředky určené na podporu se do systému nenavrátí a mohou být proto poskytnuty jen jednou. Finanční nástroje mají v tomto ohledu to kouzlo, že se navrací a mohou tak být využity opakovaně znovu. A pokaždé i na jiný typ projektu. Díky tomu například německá rozvojová banka KfW či rakouská AWS ještě dnes hospodaří s prostředky z Marshallova plánu, které po druhé světové válce získaly od Spojených států jako pomoc k hospodářské obnově.

Navíc dochází k efektivnější alokaci veřejných zdrojů, protože projekty podpořené formou finančních nástrojů vykazují lepší finanční výsledky než projekty podpořené dotací. V prvním případě vznikají pouze projekty, které jsou životaschopné a jsou schopny si na sebe vydělat. V druhém případě může dojít k neefektivnímu a umělému navyšování nákladů projektu. Často je to vidět například v oblasti cestovního ruchu, kdy vznikne penzion prvotřídní kvality, který by bez přispění dotačních prostředků EU nikdy vzniknout nemohl, protože by nebyl rentabilní.

Za účelem rozvoje malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu právě formou finančních nástrojů byla v roce 1992 založena Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ta za 25 let své existence (do konce srpna 2017) poskytla přes 26 tisíc záruk pro 15 tisíc klientů a téměř 7,5 tisíce úvěrů pro 7 tisíc klientů v celkovém objemu 104 miliard korun. A přispěla tak i k čerpání zvýhodněných prostředků ve formě finančních nástrojů z rozpočtu EU a jejích institucí.

V roce 2016 vláda ČR přijala usnesení o její aktivizaci na národní rozvojovou banku a následně 21. srpna 2017 schválila projekt její přeměny. ČMZRB se tak ve své nové roli ještě více zapojí do rozvoje české ekonomiky a zapříčiní se ještě o větší využívání finančních nástrojů a vyšší čerpání finančních zdrojů ČR a EU. Což s sebou přinese stabilnější hospodářský růst ČR a eliminaci jeho výkyvů.