Článek
Mnoho klientů pojišťoven, dodavatelů energií či mobilních operátorů má v šuplíku smlouvy sjednané již před mnoha lety. Většinou bývají zastaralé, a pro klienty tak nevýhodné. Lidé však často o podmínkách ani o platnosti svých stávajících smluv nemají přehled.
„Je to pravda. Kvůli zastaralým smlouvám například mnozí majitelé aut platí pojišťovnám za některé pojistky stále daleko víc, než by ve skutečnosti museli. Přitom pravidelnou aktualizací havarijních pojistek mohou ročně ušetřit až tisíce korun,“ vysvětluje Laisek.
Prakticky v každé domácnosti mají lidé uzavřeno mnoho typů smluv – například s dodavateli energií, s pojišťovnami či dalšími poskytovateli finančních služeb, ale i s mobilními operátory či pronajímateli v případě nájmu bytu.
„Mnohé smlouvy Češi uzavřeli už před několika lety, například smlouvy týkající se pojištění nemovitosti, domácnosti či odpovědnosti jsou v průměru staré šest let. Pojištění automobilu si lidé v průměru sjednali před pěti lety. Nejstarší smlouvy, v průměru osm let, se týkají penzijního připojištění,“ odhaduje ze zkušeností z kontaktu s klienty online srovnávače cen finančních produktů a energií Porovnej24.cz Zbyněk Laisek.
Podle něj ale lidé přicházejí na to, že se mají svými smlouvami alespoň občas zabývat.
„Většinou se do toho pustí až tehdy, když se naštvou, což následuje vždy po poznání, že za určité produkty a služby platí mnohem více než platí za ty samé služby a produktyjiní. A chtějí s tím něco udělat,“ dodává Laisek.
Snaží se o sjednání výhodnějších podmínek či hledají na trhu jiné, výhodnější poskytovatele. Nejčastěji řeší smlouvy na mobilní tarif a internet, ale i smlouvy s dodavateli elektřiny a rovněž smlouvy týkající se pojištění automobilu.
„Bohužel smlouvy vztahující se k pojištění majetku, jako jsou nemovitosti a domácnost, nechávají spíše bez povšimnutí, přitom na nich mohou také ušetřit nemalé peníze. Dalším problémem je, že mají až příliš často smlouvy nastavené ve svůj neprospěch,“ tvrdí Laisek, podle kterého je běžné, že mnohé domácnosti jsou podpojištěné, na což lidé přijdou až ve chvíli, kdy dojde k pojistné události a pojišťovny jim vyplatí jen zlomek skutečné hodnoty majetku.
Upozorňuje i na to, že každá změna smlouvy nebo její vypovězení musí být vždy ze strany klienta velmi pečlivě zváženo. Pokud to jde, je na místě vždy nejdříve požadovat změnu smlouvy, její aktualizaci. Dohodnout si lepší podmínky v rámci stávající smlouvy. Docela nová smlouva totiž v některých případech – a beze zbytku se to týká například životního pojištění – může představovat i finanční ztráty.
„V případě bank a pojišťoven je vždy lepší domluvit se na změně smlouvy k lepšímu než zakládat docela novou smlouvu, protože k ní se vždy vážou nějaké poplatky. V případě energií nebo komunikačních služeb je přechod k jinému dodavateli a uzavření nové smlouvy jednodušší. Stačí si jen najít lepší nabídku. Zde je ale třeba dávat pozor na to, zda má klient smlouvu uzavřenou na dobu určitou, nebo neurčitou. V momentě, kdy ji chce vypovědět předčasně, zaplatí tak tučné penále, že se mu změna nemusí vyplatit,“ tvrdí Laisek, který upozorňuje i na lhůty, které se ke změnám smluv vážou. Ten, kdo chce vypovědět smlouvu například u povinného ručení, musí učinit nejpozději šest týdnů před koncem ročního pojistného období, jinak se smlouva automaticky prodlouží.