Nemůžete samozřejmě očekávat, že získáte zaměstnání hned v první či druhé firmě či organizaci, do které pošlete svůj životopis. Tímto způsobem údajně získá práci jen deset procent uchazečů, ty ostatní čekají další a další výběrová řízení. Pokud však soustavný zamítavý postoj zaměstnavatelů trvá déle, řekněme několik měsíců, je třeba vážně zauvažovat, zda v celém výběrovém procesu neděláte nějakou zásadní chybu.

Pro začátek se zkuste zahloubat do svého životopisu. Je to skutečně životopis strukturovaný? Nepřesahuje jeho délka víc než dvě strany? Je výstižný? Totéž se týká průvodního či motivačního dopisu, není příliš dlouhý? Je přehledný? Nejsou v něm gramatické chyby? Přikládáte-li na vyžádání zaměstnavatele fotografii, je to fotografie průkazového formátu, případně fotografie kvalitně naskenovaná? Požádejte někoho z rodiny či kamaráda, ať si připravené podklady přečte nezávislýma očima. Vlastní chyby můžete totiž snadno přehlédnout. Nezapomínejte také neustále aktualizovat váš životopis, víceméně by se měl shodovat s datem odeslání žádosti. Přikládáte-li reference, neměly by se vztahovat pouze k místu, z něhož jste odešli již před pěti lety.

Jste-li přesvědčeni o bezchybnosti uvedených dokumentů, je třeba popřemýšlet o své sebeprezentaci. Je pravděpodobně snem každého uchazeče o zaměstnání dovést svou osobní prezentaci k dokonalosti. Je to ale vůbec možné? Jakých chyb se kandidáti nejčastěji dopouštějí?

Na hloupé otázky nemám čas

Podle personalistů je nejčastějším a nejtypičtějším nedostatkem nedostatečná příprava na pohovor, a to i přesto že většina otázek je neměnná a odpovědi si lze jednoduše připravit. Je řada firem, kde pohovor s personalistou představuje vstupní bránu k dalším kolům. Ať už vám otázky typu "jaké jsou vaše silné a slabé stránky?" připadají hloupé a zbytečné, není dobré je opomíjet. Ostatně po vás se chce pouze to, abyste na ně odpověděli pravdivě a personalista si o vás mohl vytvořit představu. Je zřejmé, že člověk, který vyjmenuje víc slabých stránek než silných asi nikoho nepřesvědčí, že on je ten nejlepší. Podobně dopadne i ten, kdo si nedokáže vzpomenout na žádné nedostatky. A právě tyto dotazy vyžadují jistou přípravu. Pokud víte, že jste konfliktní a hádavá osoba, není asi nejlepší říkat to na rovinu. Proč ale neříct, že se často spoléháte jen na sebe a hůře přijímáte názory druhých? O svém nedostatku víte a snažíte se jej mít pod kontrolou. To je přece správné, ne? Kupodivu většinu záporných stránek lze vyjádřit lépe, takže proč si nenajít čas a o svých špatnostech nepopřemýšlet?

Proč se neprodat?

Další notorickou chybou je příliš sebejisté nebo naopak skromné vystupování. Enormní sebejistota druhých pravděpodobně rozčiluje každého. Ani personalista nebude výjimkou. Skromné vystupování, či dokonce podceňování sebe samého také odpuzuje. Jak asi pracuje člověk, který nedokáže sám sebe představit v dobrém světle? Jak je schopen prodat svou práci, když nevěří sám sobě? Možná se vám bude pobídka: "zkuste prodat sám sebe" zdát agresivní, ale na pohovoru se s ní setkat můžete. Pokud začnete skutečně uvažovat v dimenzích nákupu a prodeje, bude vám leccos jasnější. Koupil byste vy sám sebe být na místě personalisty? Koupil? Proč to tedy nezdůvodnit? Vyplatilo by se vám prodávat se člověku sedícímu proti vám? Firmě, v níž se ucházíte o místo? Skutečně o to stojíte? 

Špatné oblečení atd.

Chyb, jichž se při pohovoru můžete dopustit, je samozřejmě mnohem víc. Personalisté neradi vidí uchazeče, kteří se neobléknou  podle místa, o něž se ucházejí. Z výběrového kola vás mohou vyřadit i příliš vysoké pracovní požadavky, málo dotazů týkajících pozice nebo naopak dotazy týkající se jen benefitů. V inzerátu jistě nenajdete všechny informace, které vás zajímají. Přemýšlejte o tom, co o dané pozici či společnosti byste chtěli vědět. Jaká je strategie firmy? Je plánován další rozvoj oddělení a jakých cílů má být dosaženo? Pravidlem každého interview je prostor pro vaše otázky, promyslete si je předem a vymyslete i další, kromě obligátních jako sociální program podniku, očekávaný plat či dovolená.

Tématem rozhovoru by měla být skutečně "jen" pracovní pozice, o kterou se ucházíte. Začnete-li si s personalistou nezávazně povídat, pravděpodobně prozradíte věci, které měly raději zůstat skryty. Je sice pěkné, že se s personalistou podělíte o to, co děláte o víkendu a jak se lyžuje v Beskydech, ale je to skutečně podstatné? Jak se tyto informace promítnou do konečného hodnocení? Než půjdete na pohovor, vzpomeňte si na ten poslední, který jste absolvovali a zkuste zrekonstruovat všechny chyby, kterých jste se dopustili. Nač se vás ptali? Na jaké otázky jste neměli připravenou odpověď? Co z vašich odpovědí nebylo přijato pozitivně? Zkuste si přijímací pohovor nacvičit s někým z rodiny nebo s kamarádem. Není to zbytečné! Získáte neocenitelný názor druhého. Můžete tím zmírnit i trému, pokud jí občas nebo stále trpíte. I v náborovém procesu platí, že štěstí přece přeje jen připraveným.

Máte zájem seznámit se s řadou dalších informací, rad a zajímavostí z trhu práce? Právě pro vás připravuje redakční tým českého a evropského portálu pro práci a kariéru www,jobpilot.cz  poučný a zajímavý obsah.  Nechť je náš www,jobpilot.cz  i nový Jobžurnál na adrese www,jobzurnal.cz  spolehlivým průvodcem a dobrým rádcem při vašem putování po náročných trzích práce v České republice i v Evropě.

Vaše redakce jobpilot.cz